Samuraj ve zbroji]Samurajové, to nebyli jen sloužící bojovníci, to byli lidé ctnostní, kteří žili svou vlastní filosofii života.
Jejich největší bohatství bylo v jejich zručnosti, ale také ve výstroji, která se používala v bojích. Výstroji se musela udělovat zvláštní pozornost. Některé výstroje byly opravdu skvostné. Pro samuraje vyráběli výstroj ti nejlepší mečíři, kteří výborně ovládali broušení a kalení kovů.
Říká se, že nejdokonalejší meče se skládají až z deseti tisíc překladů jejich čepele. Samurajové samozřejmě museli největší souznění zažívat právě s jejich mečem. Takový dokonalý meč je mohl přijít na velké peníze.
Samuraj obvykle vlastnil dva druhy meče. Jeden z nich byl dlouhý, tomu se říkalo wakizaši. Druhý meč byl krátký a nazýval se katana. K těmto mečům patřily i různé druhy výbavy dle příležitostí.
V Japonsku existovalo na dvě stovky dílen, které se věnovaly výrobě samurajského náčiní. Každá dílna tak tvořila své originální výbavy, které se prozrazovaly nejen tvarem, ale také strukturou.
Časem se začalo pokládat za důležité mít meč pěkně a vhodně ozdobený a tomu přidávalo nejen na kráse, ale také na honosnosti. Když byla tedy období, kdy se neválčilo, výrobci se soustředili na dekoraci mečů.
Vedle kimona nosili samurajové také dlouhé kalhoty, či klobouky. Kimona na zimu byla těžší a na léto naopak lehčí. Samurajská kimona se vyráběla výhradně z hedvábí. Vše však záleželo na postavení a příjmech dotyčného samuraje. Samurajové mohli nosit i ponožky, které byly často bílé barvy. Jako obuv se nosily sandály, či dřeváky, výjimečně boty z medvědí kůže.
Meče nosili samurajové za páskem, který se omotával kolem pasu. V domě samuraj meč mohl odložit, ale většinou si u sebe pro jistotu nechal nějakou malou výbavu pro případ nouze.
Za samurajský účes byl tisíc let považován uzel, který mohl mít několik stylů. Také se jednu dobu nosily různé bradky a kníry.
Nepřehlédněte:
