Machu Picchu]Pokud se vydáte na dovolenou do dnešního Peru, můžete zde stále najít nějaké pozůstatky po Inkách. Navštívit a obdivovat můžete různé chrámy, paláce, velké vojenské silnice, akvadukty nebo veřejné stavby.
Inkové k postavení staveb používali kameny bez malty, kterou tehdy neznali. Všechny kamenné bloky opracovávali a dopravovali na místo určení. Byly skládány naprosto přesně, že byste do nich nestrčili ani ten nejtenčí nůž. Střechy domů a obydlí dělali z došků ze slámy, některé ze dřeva.
Když přišli Španělé, začali se pálit křidlice, které byly nalezeny i na Macchu Picchu, které je i zároveň nejznámější, co se týče spojení s Inckou historií.
Inkové výborně budovali silnice. Jejich silnice byli dokonalé. Zůstalo jich po nich mnoho a ústily do různých částí země. Jejich délka se přibližuje ke 2000 mil. Existují dvě hlavní incké silnice. První vedla z města Quita do Cuzca, ta druhá se táhla z Cuzca na jih dnešní Chile. První silnice vedla přes náhorní rovinu, druhá zase nížinou kolem pobřeží.
Obzvlášť vybudování té první silnice bylo velmi obtížné. Často tam býval sníh, úseky se tesaly i do skal, přes řeky Inkové budovali mosty, do různých propastí byla vytesána schodiště, průrvy se plnily zdivem. Inkové tedy byli šikovní. Šířka silnic byla od půl metru až do šesti metrů, zejména v rovinách. Po silnicích se pohybovali rychlí běžci, poslové, nazývaní chasquis. Běhali prakticky podle štafety a měli různé stanice zvané tambos. Ty byly v různých vzdálenostech od sebe. Předávalo se tak zboží i poselství až na vzdálenosti 400 km za jediný den. Neznali kolo, ani koně, nemohli tedy využívat těchto výhod. Chodili buď pěšky, nebo užívali lamy.
Inkové také neznali ve svých dobách písmo, a tak se jména jejich předků předávala z generace na generaci pouze ústně. Když zahynul incký panovník, nebo zemřel, jeho tělo se nepohřbívalo, aby mohlo být dále uctíváno jako živé.
Nepřehlédněte: Inkové
