Fransico Pizzaro]Když Incké říši panoval Huayna Capaka, který svůj čas trávil hlavně na severu Quitu, začali na pobřeží přistávat první Španělé. Španělé však na tento kontinent zavlekli nemoc, dosud nepoznanou, epidemii pravých neštovic. Na tu nebyli Inkové zvyklí a vůbec neznali evropské nemoci, navíc pravé neštovice jsou velice závažným onemocněním, a tak spoustu obyvatel Incké říše této nákaze podlehlo. Dokonce na ni zemřel i panovník Incké říše Huayna Capaka.
Nastala otázka, kdo po něm usedne na trůn. Měl dva syny Huáscara a Atahualpu, oba chtěli vládnout. Proto spolu vedli bratrovražedné boje, které trvaly mnoho let. Atahualpa, který trumfoval a se svým bratrem vyvraždil většinu tehdejší cuzcoské šlechty. Bylo 16. Listopadu 1532 a Atahualpa se dostavil se svým několikatisícovým neozbrojeným vojskem na pozvání Španělů na náměstí v Cajamarce. Tam na ně lstivě zaútočila ani ne stovka ozbrojených conquistadorů, které vedl Fransico Pizzaro.
Inkové byli natolik v šoku, že se nepostavili ani na odpor, a z větší části byli pobiti. Jejich vládce Atahualpa byl zajat. Podmínkou propuštěné bylo naplnit zlatem místnost, kterou Španělé určili. Přestože to poddaní Atahualpy udělali, Španělé ho odmítli propustit. Roku 1533 ho obvinili ze spiknutí a následně ho popravili.
Pizarro, který vedl španělské vojáky, následně vytáhl na Cuzco. Cestou potkal Manco Inky, byli to Inkové, kteří přežili z Huáscarovy větve a k Pizarrovi se rádi připojili, neboť Atahualpa jich mnoho pobil. Pizarro dobře věděl, že nemá tolik vojáků a rád Inky mezi sebe přijal, jejich vůdci pak přikázal, ať sestaví armádu. Nakonec vytáhl proti Cuzcu s 50 vojáky a 10 000 Inky. Nakonec generál z Cuzca ustoupil a cesta do Cuzca byla volná. Během několika let došlo ještě k několika povstání ze strany Inků, i přestože Inkové si podrželi nezávislost do roku 1572, Incký věk skončil.
Nepřehlédněte: Inkové
