Kde se vzal zvyk jíst kapra?
Vánoční kapr]S přicházejícím vánočním časem přichází také doba, kdy se začnou ve velkém prodávat kapři. Stalo se velmi zažitým zvykem, že na Štědrý večer si každá rodina připravila za sváteční pokrm smaženého kapra s bramborovým salátem. Tomu, kdo jí ryby, je tento vánoční zvyk dobře známý. Kde se však vzal tento tradiční vánoční zdroj masa?
Vánoční kapr se nepodává jako tradiční vánoční jídlo jen u nás. Naopak se kapr na Štědrý večer podává v dalších několika zemích střední Evropy. Mezi ně patří Slovensko, Alsasko a také Rakousko. U nás se kapr připravuje jako smažený s bramborovým salátem a z jeho částí se dělá tradiční rybí polévka. S kaprem je také spojeno hned několik českých vánočních tradic.
Ryba se stala tradičním symbolem křesťanství a také postním jídlem. Proto se při klášterech už od dob středověku zakládaly rybníky. Pojídání ryb o vánočních svátcích je doloženo už v 17. století. Avšak prostý lid tento zvyk moc nedodržoval.
Nejstarší zmínka o kaprovi, který se pojídal na Vánoce, pochází z roku 1253, kdy jej vlámský mnich Vilém z Rubruku jedl na dvoře mongolského chána. Ještě dříve se však podávalo ke štědrovečerní večeři skopové. Až poté skopové vystřídala „velká ryba“ zvaná kapr.
Kapr na modro i na černo
Ke štědrovečerní hostině patřilo ve středověku a v raném novověku také množství dalších chodů, které měly symbolizovat hojnost. Jednalo se sice o prostá jídla, ale i tak se ve velké míře vyskytovala. Šlo zejména o zelnou polévku, která se podávala především na východní Moravě. Oblíbeným pokrmem byl také houbový kuba, pučálka (opražený a naklíčený hrách), dále pak kaše ze sušeného ovoce, vánočka, vinná klobása a v bohatších rodinách se dokonce na Vánoce jedli hlemýždi. Ryba také byla na svátečním stole často zastoupena pečivem ve tvaru ryby. Až v 19. století se v měšťanském prostředí prosadil kapr obecný, jako hlavní sváteční jídlo. O přípravě kapra na vánoční hodování píše ve své Domácí kuchařce dokonce i Magdalena Dobromila Rettigová.
Mezi venkovany a nižší vrstvou obyvatelstva se však zvyk jíst na Vánoce kapra rozšířil až po první světové válce. Ze začátku se kapr podával v úpravách na modro, kdy se vařil ve zředěném octě nebo bílém víně s kořenovou zeleninou. Kapr se připravoval také na černo a to ve sladké omáčce z povidel a perníku. Po druhé světové válce si získal oblibu kapr smažený. Recept na smaženého kapra pochází však už z 19. století. Důvodem byla finanční dostupnost kapra z velkochovů i dobová popularita smažených jídel.
Při konzumaci kapra je dobré mít se na pozoru a to kvůli množství kostí, které maso obsahuje. Na venkově se dle tradice zakopávají kosti pod ovocné stromy, aby po následující rok dobře plodily.
Také šupiny z kapra jsou symbolem bohatství, a proto se před večeří umisťují pod talíře, nebo dávají do peněženky.
