Tarotové karty a jejich vznik zahaluje rouška tajemství. Kdy a kde se poprvé někdo zahleděl do jejích obrázků a povýšil tak věštění z karet na disciplínu, která odkrývá náš osud, už dnes nezjistíme.
Dnes už nejde o neřest
Tarotové karty jsou ale poprvé zmíněny v zákoně bernského kantonu z roku 1367. Zmíněný právní předpis karetní hry dokonce zakazoval jako neřest. V současnosti už tarot a výklady karet naštěstí zakázané nejsou. Naopak. Věštění z karet si mnozí lidé oblíbili a berou tyto barevné obrázky se skrytými významy jako rádce ve svých problémech.
Italská větev pochází od slavného umělce
V současnosti existují dvě větve tarotu. První italská v sobě zahrnuje lombardský tarot, zvaný někdy také benátský se 78 listy (malou arkánu tvoří 56 listů, zbylých 22 listů potom velkou arkánu). Podskupinou je tarot boloňský, jehož autorství se připisuje Francescu Fibbiovi. Zde balíček obsahuje pouze 68 listů.
Za třetím, zvaným Minchiate nebo též florentinský, má údajně stát sám slavný italský renesanční umělec Michelangelo Buonarotti (1475–1564). V jeho paklíku najdeme dokonce 92 karet. Z Velkých arkán je totiž odstraněna karta Boží dům a naopak přibývá 20 nových karet (12 znamení zvěrokruhu a dále Naděje, Moudrost, Dobrota, Víra, Voda, Oheň, Země a Vzduch).
Za popularitou stojí okultisté
Druhá větev tarotu je francouzská. Marseilleský tarot se ovšem řazením karet i symbolů řadí k lombardskému. Ostatně do Francie se tarot dostal právě přes Lombardii. O marseilleský tarot se zajímali především okultisté v 19. století. Snažili se dát tarotu esoterický význam a právě díky nim se věštění tarotový ch karet šířilo mezi veřejností. Za jejich rozmachem stojí také skutečnost, že už se nekreslily ručně, ale tiskly z dřevorytů na karton. Balíčky plné obrázků proto přestaly být vzácností, kterou si vyvolení opatrovali jako oko v hlavě.
Symbolika směřuje až k psychoterapii
Největší oblibu pro věstění si získal balíček karet britského mystika Arthura Edwarda Waitea (1857–1942) vydaný v roce 1908, paklík britského okultisty Alesteira Crowleyho (1875–1947) z roku 1944. Pánové Waite a Crowley přispěli k tomu, že se tarotové karty staly synonymem esoterické pomůcky určené k věštění. Symbolika tarotových karet se ostatně dokonce objevuje i jako psychologický terapeutický přístup, a tak ji nelze brát na lehkou váhu.
