Srdíčko lásky]Cítíte to vlnění ve vzduchu. Ta energie, která se na vás valí, adrenalin v krvi, máte chuť křičet a celému světu říci „jsem zamilovaný“. Pokud ano, je to láska. Láska nás doprovází od útlého věku. Nejdříve milujeme své bližní, pak nás čekají lásky školní, ty se velice dlouho pamatují a někdy se dokonce úspěšně vracejí. Příjde zamilovanost v pubertě, kdy jsme mistři světa a jsme moc silní a odvážní, že pácháme i skutky, které bychom si jinak neriskly. Pak přijde manželství a někdo by mohl říci, že v manželství se láska ztratí. Nastane stereotyp, ale je to jen záminka lidí, kteří nechtějí něco se sebou dělat. Z lenivý, jsou si velice jistí svým svazkem, který je mnohdy může i nepříjemně překvapit. Je důležité hledat nové a nové cesty, nejenom si vybírat tu zametenou cestičku. Láska je věčná, přetrvává století, co století tisíciletí. Je mystická, kouzelná, i bolestná. Láska v pozdějším věku se mění na přátelství. Mnohdy to přátelství má tak pevné kořeny, že když odejde na věčnost jeden z partnerů, zanedlouho odejde ten druhý za ním. Kouzlo lásky se používalo a využívalo již v době kamenné. Rozvinulo se volně v době vlády Cézara, který povolil lásku volnou a se souběžně s více partnery. dnešní doba však se vrací ke kořenům našich babiček, a stále více a více lidí vyžaduje od partnera věrnost. I když bych chtěla podotknou, že ta úcta kterou naše babočky znali dnes skoro chybí. A myslím, že je obdivuhodné a stojí za zamyšlení, když vidíme dva senioři, kteří se drží za ruce, objímají se a rozdávají zamilované pohledy. Proto nezoufejte lásku můžete najít v každém věku, a když vám ta vaše nevydržela, budete mít jinou. Nikdy není pozdě. I kdyby měla trvat jenom týden, stejně nás zavede do světa kde nejsou hranice a je plno možností.
Lektvar lásky: svaříte červené víno s listem šalvěje, přidáte rozinky, trochu rumu, a lístek máty. Odříkáte nad tímto lektvarem formuli: „Já dávám lásku do tohoto nápoje, kdo ho vypije, ať v něm probudí lásku a vrátí se ke mně.“