Každý se někdy cítí unaven. A jednou za čas si každý z nás potřebuje odpočinout od všech starostí, lidi, práce a hluku. Obyčejně načerpáme novou energii a jedeme dál. Co ale dělat, když je únava na denním pořádku a výrazně ovlivňuje náš život? Pokud už ani spánek nepomáhá, a registrujete další netypické příznaky, může se jednat o nepříjemný syndrom únavy.
U mnoho lidí je únava tělesný pocit, u dalších jde o pocit psychický. Jde o vyčerpání, slabost, ospalost, malátnost, nesoustředěnost či o pocit nedostatku energie.
Co však je syndrom únavy? Jde o pocit hlubokého a hlavně trvalého vyčerpání, které nemá konce. Do poloviny 90. let byl chronický únavový syndrom znám jako myalgická encefalomyelitida. Lidé, kteří jím trpí, špatně spí, ještě hůř se soustředí a nejsou schopni zvládat denní záležitosti. Jejich mozek trpí skrytou depresí.
Jak únavový syndrom vzniká? Může za to fyzické, ale také psychické přepětí, stres a hlavně neschopnost relaxovat a odpočinout si. Je možné, že svou roli hraje i genetická vloha vyšší vnímavosti na podněty, které mohou onemocnění vyvolat.
Nemocný, který se stále cítí být unavený, hodně odpočívá a díky tomu se také vyhýbá aktivitám, které by mohly zvyšovat jeho únavu. Následkem toho také ubývá svalová hmota nemocného. Čím dál více se tedy snižuje jeho výkonnost. A nemocný si připadá unavený ještě více než předtím.
Je velice důležité, aby se nemocný svou aktivitu snažil udržovat, nebo pokud je to možné, i zvyšovat. Pomáhá skupinová, ale také individuální terapie. Vhodné jsou meditace, hypnózy, arteterapie a muzikoterapie, při kterých se pacient může uvolnit, relaxovat a nabrat trochu sebevědomí.
Únava může být vyvolána i infekcí, a proto je vhodné zajít vždy k lékaři, aby provedl příslušné testy. Také dlouhodobý nedostatek spánku vyvolává nadměrnou únavu. Důležité je pravidelně relaxovat.