Proč se říká – je ho jako šafránu
Šafrán]Říká se – je jich jako šafránu. Míněno tím, že je něčeho pramálo. Proč tomu tak je? Šafrán je velmi cenné a drahé koření. Získává se obtížně.
O šafránu se také říká, že je to nejdražší koření na světě. Šafrán je obecně vnímán jako velmi luxusní zboží. Dokonce i Bůh Zeus měl trávit noc na lůžku, které bylo zhotoveno ze šafránu. Za dob Římanů se o svatební noci dokonce i svatební lože pokrývalo šafránovými květy. Už tehdy to bylo drahé. A dnes mnohem dražší.
Pokud si chcete koupit šafrán, připravte si peněženku. Za jeden jediný gram šafránu můžeme zaplatit až 350 korun.
Ptáte se, proč je toto koření tak drahé a čím je výjimečné? Zejména jde o velmi náročný způsob jeho získávání. Šafrán se přidává do různých pokrmů, pro které je toto koření zkrátka nepostradatelné. Navíc je šafrán vysoce léčivou bylinou, která má na lidské zdraví blahodárné účinky. Pokud tedy trpíte některými zdravotními problémy, někdy je lepší si připlatit.
Co je vlastně šafrán? Je to bylina, koření, které se přidává do pokrmů. Vyznačuje se ostrou až hořkou chutí, která však v jídle nemá takový výraz. Šafrán se suší a nabývá na zlaté barvě. Je to způsobeno látkami isophorem a eozinem, kdy jde o aromatické sloučeniny. V historii se tento poznatek užíval k barvení různých materiálů.
Koření šafránu v sobě má z větší části sacharidy, vodu, bílkoviny, tuk a také vlákninu. Navíc obsahuje bohaté minerální látky, zejména draslík, vápník, hořčík i železo. Obsahuje i vitamín C a A.
Šafrán: Nejdražší koření světa
Slovo šafrán je svým původem z arabštiny a v překladu znamená být žlutý. Koření se získává z šafránu setého, který se vyskytuje zejména v Malé Asii a u Středozemního moře. Z rostliny se užívá zejména blizna květů. Aby se nasbíralo kilo šafránu, je na něj potřeba až dvě stě tisíc rostlin.
Sběr a následné zpracování rostliny probíhá ručně, bez pomoci různých strojů. Pokud je sběrač pilný, za jeden den je schopen nasbírat až 70 g koření. Šafrán se sbírá jednou za rok a to zejména na podzim. Je to koření náročné na čas a celou produkci. Od toho se odvíjí i cena tohoto koření.
Šafrán se nejvíce používá v kuchyni při vaření i pečení. Šafrán však má uplatnění i v lidovém léčitelství. Používal se při problémech s játry a očima, s astmatem a při dně.
Staří Řekové ho užívali při ženských problémech na tlumení křečí. Tehdy stačilo rozpustit šafrán v dávce na špičku nože a rozpustit jej ve sklenici mléka. Ženám měl šafrán skutečně pomáhat. Používal se i na bolesti žaludku. Doporučovaly se čaje se směsicí koření máty, fenyklu, meduňky a šafránu. Tyto čaje se užívaly na nevolnost a bolesti.
Šafrán by měl napomoci i ke správnému trávení a stimulaci krevního oběhu, také může pomoci zredukovat nadbytečná kila. Navíc má i antidepresivní účinek a zvedá hladinu serotoninu.
S jeho konzumací však opatrně – lze se snadno předávkovat. Pokud se tak stane, jde o opojný stav spojený se smíchem, ale i bolestí hlavy a celkovou nevolností, dostavit se mohou i halucinace a ochrnutí centrálního nervového systému a vést tak ke smrti.
