Pravda]Pravdou nazýváme děje a věci, které jsme schopni potvrdit našimi smysly. Většinou platí, že pravda jest vyjádřením shody mezi subjektivní a objektivní skutečností. Mnohdy nazýváme pravdou také naše přesvědčení, které jsme schopni přijmout jen na základě víry a naděje. Jednoduše řečeno – to, v co věříme je často součástí naší vlastní pravdy.
Ovšem pravda nemůže být nikdy spoutána a uzavřena do dogmatické definice. Nelze jí uchopit v absolutní rovině, protože se vyvíjí společně s naším vědomím. Je součástí lidské duchovní evoluce. Mění se společně s časem.
Pravda absolutní sice existuje, ale vzhledem k pohybu světa je velmi relativní a dočasná. Lze ji poznat jen zastavením pohybu, tím pádem i času, což dost dobře nelze.
Vše je v pohybu, pravda není výjimkou. Dnes je taková, zítra jiná. To platí i pro jakékoliv fyzikální zákony, které nám sice dnes připadají neměnitelné, ale ve skutečnosti neměnné nejsou, maximálně jsou poplatné určitému prostředí a času.
Pravda jednoho člověka se stává pravdou skutečnou až viděním, ověřením, či potvrzením ostatních lidí. Poté jde již o veřejně přijatou skutečnost.
Jak posoudit co je pravdivé a co ne ?
Ve věcech materiálních je to dosti snadné. Mnoho materiálních dějů a věcí lze vědecky i okem ověřit. V oblasti dějů minulých se lze též pravdy výzkumem dopídit. Co se však přítomnosti a budoucnosti týče, zde nastává problém v podobě lidských pomyslů, tedy myšlenek. V případě časů budoucích jde jen o pomyslné spekulace, které se sice mohou mnohdy opřít o současný reálný základ, ale nemohou se stát dogmatickým základem pravdy, která teprve nastane. Faktorů, které pravdu přítomnou mohou v budoucnosti změnit, je zajisté dosti. Takže to, co je pravdou v současnosti, se může v budoucnosti projevit jako naprostý omyl.
Máme tedy mluvit vždy pravdu ?
Ano, ale je třeba posoudit, zda to, co nazýváme pravdou, není již minulostí, a též popřemýšlet, jestli ji vnímáme správně. I pravda může být totiž zneužita. Lidé to ovládají velice dobře. Pravda jako zbraň v rukou nečistých dokáže napáchat také dosti zla, jelikož ji mnozí dokáží obratně překroutit.
Můžeme tedy pravdou i ublížit ?
Jistě. Hlavně lidem, kteří na ni nejsou připraveni nebo ji nejsou schopni přijmout. Pamatujte, že vše má svůj čas.
Važte tedy slova pravdy. Používejte je s rozmyslem. Nedogmatizujte a dejte pravdě šanci, aby se za pomoci všech lidí mohla dále rozvíjet, jako lidstvo samo.