Podbělléčivý]Vytrvalá bylina, která se rychle rozrůstá výběžkatými oddenky. Z jedněch oddenkových pupenů vyrůstají na jaře květonosné stvoly, z druhých listy. Stvoly jsou jednoduché, vlnité, porostlé šupinami. Listy se objevují až po odkvětu rostliny a tvoří přízemní růžici. Jsou srdčitě okrouhlé, zubaté, na rubu šedoplstnaté. Květní úbory mají žluté, jazykovité samičí květy okrajové a samčí trubkovité v terči. Každý stvol nese jeden květní úbor podepřený zákrovem. Plod je válcovitá nažka věnčená chmýrem. Kvete v březnu a v dubnu. Je to víceletá bylina. Na jaře, v březnu a v dubnu nejprve vyrůstají květy, které se jen těžko dají zaměnit s jinou rostlinou. Květenstvím jsou velké a nápadné, medově vonící úbory o průměru 15 až 20 mm . Květy se na noc a při nepříznivém počasí zavírají. Po odkvětu se úbory sklánějí dolů. Lodyha měří 5 až 15 cm a je šupinatá, bez listů a nevětví se.
Podběl je rozšířený v Evropě a Asii, u nás ho nalezneme na vlhkých jílovitých půdách, na pasekách, náspech, v lomech apod. od nížiny do hor.
Květy se sbírají brzy na jaře za suchého počasí a rychle se suší ve stínu. Umělá teplota by neměla překročit 40 stupňů celsia. Květy by se neměli sušit příliš rozkvetlé, protože se bylina brzy rozpadá. Podběl je bez pachu. Listy se sbírají v březnu a v dubnu. Jeden den se předsuší na slunci, pak rychle dosuší ve stínu. Řapíky špatně schnou, Za vlhkého počasí listy hnědnou nebo černají. Pach i chuť jsou stejné jako u květu.
Podběl obsahuje slizovitý faradiol, v listech i v květech tříslovinu, v květech stopy silice, inulin, hořčin, tanin, bílkoviny a fytosteroly. Pro značný obsah slizu a tříslovin uvolňují při kašli hleny a urychlují hojení ran. Obklad z čerstvích listů se používá při kloubních bolestech, při revmatismu, při úrazech kloubů a artrózách. Dále se používá při nachlazení, onemocněních horních dýchacích cest a při bronchiálním astmatu. Užívá se jako antiflogistikum v obkladech při zánětu žil, na vředy, špatně se hojící rány a ekzémy.
Listy podbělu se někdy zaměňují za listy devětsilu nebo listy různých lopuch. Patří mezi první posly jara. Podběl lékařský patří do čeledi hvězdnicovitých (složnokvětých) – Asteraceae. Typickým znakem této čeledi jsou charakteristicky uspořádaná květenství – úbory, podběl je krytosemenná rostlina.
Podběl můžeme nazývat i jinak, např.: koňské kopyto, lopušnice, babuška podbílek, úbytník, líčko mateří, zaječí lupen, podkovka, podbělice.