Touha]Po čem lidé v současnosti nejvíce touží ? Možná se budete mnozí divit, ale je to láska. Ano, láska v podobě milého člověka, spřízněné duše, pochopení, milování, krásných slov a doteků.
Ano, tato touha předčila i peníze, o kterých si někteří myslí, že znamenají vše.
Touha]Po čem lidé v současnosti nejvíce touží ? Možná se budete mnozí divit, ale je to láska. Ano, láska v podobě milého člověka, spřízněné duše, pochopení, milování, krásných slov a doteků.
Ano, tato touha předčila i peníze, o kterých si někteří myslí, že znamenají vše.
Mnozí lidé si touhu po lásce sice nepřiznají nebo tvrdí, že jí mají dosti, ale často tomu tak není, protože neznají pravou podstatu slova láska a pokud jí poznají, tak zjišťují, že vlastně lásky mnoho nedávají i nedostávají, nebo že si ji „malovali“ jinak.
Doba je uspěchaná a my lidé zabředáváme do boje o „důstojné“ bytí a přežití. Zajišťujeme si „blahobyt“, honíme se za penězi, úspěchem a vlastní důležitostí, leč na podstatu lidstva, tedy na všeobecnou lásku, v tomto „boji“ není mnoho prostoru. Avšak chceme ji všichni. Doteky, pohlazení, slova útěchy, to vše jsou projevy lásky, které lidé potřebují cítit a prožívat.
Děti učíme, jak si „dobře vydělat“, ale už je zapomínáme učit, jak správně dávat najevo lásku. Naštěstí to není pravidlem.
V jakém postavení jsou slova „morálka, etika a láska k bližnímu“ proti slovům „peníze, moc a sláva“ ? Můžete si domyslet sami.
Plamínek lásky máme v sobě všichni. Jen je někdy nutné, aby tento plamínek někdo zažehl. Třeba naši rodiče, bratři, sestry, přátelé, ale nakonec i my sami například láskou k druhé osobě.
Touha po lásce je krásná, ale i spalující. Jenže ne pokaždé je „ukojena“, protože nestačí mít rád jen jednoho člověka nebo několik jedinců. To je krátkozraké a brzy tato láska stává se stereotypem, jenž často „vyšumí“. Láska má velmi široký záběr. A čím více jí rozvíjíme, tím více jsme na ni napojeni a máme více síly ji rozdávat.
Člověk totiž nemůže vložit břemeno veškeré lásky jen na jednoho člověka, protože jediný člověk ji mnohdy není sám schopen unést. Musíte jí dáti více bytostem, včetně zvířat.
Jistě, každý teplo lásky poznává jinak. Někdo již od rodičů, jiný od sourozenců, někteří od svých partnerů či až třeba ve stáří, ale dá se říci, že projev lásky poznal každý, i když v jiném množství a jiné situaci.
Budiž šťastní ti, komu již rodiče v dětství lásku ukázali. Ale ani ostatní nejsou bez „šance“, protože dokud žijeme, plamen lásky nikdy úplně nezhasne, a i když může jen slabounce plápolat, zůstává věčně v nás.
Je dobré, že lidé touží po lásce, ale je třeba zeptat se – po jaké lásce vůbec toužíme.
Po lásce nesobecké, bez vlastnění jeden druhého, bez závisti, bez zvrhlosti, oproštěnou od rozdělení, lásku jednu a tutéž, lásku s mnoha projevy, ale z jednoho zdroje ?
Pokud ano, pak je vše v pořádku.
