Hrad Budyně nad Ohří]Už Václav Hájek z Libočan zanechal záznam, že počátky tohoto hradu se vážou někdy k roku 881. Nedá se však skutečně doložit přesně doba, kdy byl tento hrad postaven. Region byl sice v dávných dobách osídlen, ale přesný rok není nikdo schopen určit.
Co je však jisté, je, že za předchůdce hradu může být od 11. století brán přemyslovský roubený dvorec. Poté se změnil v kamenný hrad, ale počátky této přeměny také nejsou datovány. Přeměna v hrad kamenný proběhla pravděpodobně za vlády krále Přemysla Otakara II. ve druhé polovině 13. století. Roku 1316 hrad dobyl Jan Lucembruský, který o dvacet let později vyměnil toto panství se Zbyňkem Zajícem z Valdeka. Jan Zajíc poté nechal roku 1463 hrad rozšířit a přestavět a vše stylizoval do slohu pozdní gotiky.
Jan Zajíc se však postavil na odpor králi Jiřímu z Poděbrad a tak byl budyňský hrad obklíčen královým vojskem a Jan Zajíc z něj uprchl. Jan V. Zbyněk z Házmburka nechal roku 1585 hrad přestavět do renesanční podoby. Avšak tento majitel se také natolik zadlužil, že nakonec musel hrad přenechat Adamovi ze Šternberka.
Ten se také zasloužil o úpadek hradu. Po skončení třicetileté války dostal panství roku 1676 Gundakar z Ditrichštejna, ten si však za své sídlo zvolil Libochovice a tak hrad sloužil panským úředníkům. Na hradě se také stal výbuch prachárny, která byla v jedné z věží, a také na hradě vzápětí vypukl požár, po kterém byl hrad značně poškozen a chátral. Původně měl hrad čtvercový půdorys, avšak díky výbuchu muselo být zbořeno jižní a východní palácové křídlo. Dnes má tak hrad podobu L. O záchranu hradu se zasloužil rod Hebersteinů, kteří se stali jeho majiteli.
Mezi lety 1902-1911 obnovoval hrad E. Fiala. Renesanční interiéry se nechávaly zrestaurovat mezi roky 1908-1913. Roku 1945 byl hrad Budyně zestátněn a po roce 1975 byl celý komplex obnoven. Dnes náleží hrad městu a je v něm instalováno i Jandovo městské muzeum.
Pověsti o hradu Budyně nad Ohří
Jako každý hrad i hrad Budyně je opředen pověstmi a tajemstvími.
Majitel hradu Jan IV. z Házmburka navštívil svatou zemi a v Jeruzalémě byl roku 1520. Zde byl pasován na rytíře a na Budyni si tehdy přivezl nilského krokodýla. Tehdy byl hrad a celá obec obehnaná mohutným vodním příkopem. Do toho byl krokodýl vypuštěn. Potravu si obstarával sám a tak si lovil na břehu husy a jiná domácí zvířata. Avšak místní jej nazývali drakem. Proto vznikla i pověst o budyňském drakovi, který je nejstarším evropským vycpaným preparátem a k vidění je v 1. patře hradu.
Na hradě byla zřízena za Jana IV. Zbyňka z Házmburka alchymistická dílna. Kvůli ní se měl i tehdejší majitel hradu zadlužit, neboť alchymistickému bádání natolik propadl, že mu obětoval všechno. Svoji dílnu si náležitě vybavil na velkou úroveň a neustále bádal. Snažil se najít Elixír mládí, Kámen mudrců a Smaragdové desky. Podle alchymistického učení měli tyto relikvie zajistit majiteli nesmrtelnost. Alchymisté se také snažili najít postupy, které by umožnily výrobu zlata z různých obecných prvků.
Právě u vchodu hradu vítá návštěvníky postavička. Je to Kvasnička, který se v tehdejší době v alchymistické dílně pohyboval. Pověst praví, že se postavička, která sedí na svém místě, dívá tam, kde je zakopáno zlato, které bylo vyrobené v této dílně. Mezi tento poklad patří dvanáct zlatých apoštolů a kvočna s kuřaty a vejci.