Hrad Kokořín]Hrad Kokořín byl postaven ve 14. století Hynkem Berkou z Dubé. Poprvé se o Kokoříně psalo roku 1427.
Hrad šel často z ruky do ruky a časem se stal pro obývání svých vlastníků nepohodlný a tak se začalo o Kokoříně psát jako o „pustém“ hradu.
Vlastníků hradu bylo opravdu bezpočet a tak těmi nejvýznamnějšími byli Rudolf II., Albrecht z Valdštejna i Habsburkové. Hrad pro svoji opuštěnost pustl a tak si ani Habsburkové k němu nenašli vztah a hrad zakázali opravovat a označili ho za prokletý.
Po restituci se vrátil hrad Kokořín svým původním majitelům, kteří jej opravili, aby byl dnes přístupný všem potřebným.
Okolí hradu dvakrát navštívil dokonce i Karel Hynek Mácha, který zanechal ze svých návštěv i dvě kresby Kokořína. Údajně ho měl Kokořín inspirovat k napsání básní Máj a Cikáni.
Protože byl hrad často opuštěný, obývali jej hlavně tajuplné bytosti. Známý je například tzv.“divoký lovec“. Ten každý večer vyjíždí z hradu na černém oři, doprovází ho houf jezevčíků s ohnivými jazyky. Člověk se ho prý nemusí bát, kolikrát byl tento lovec k zoufalým lidem štědrý. Údajně jeho cesta vede ke kokořínské tvrzi a zase zpět do hradu. Na hradě spolu s ním žije i „bílá postava“, která mu dělá společnost a ráda se prochází po ochozích věže. Věž se prý celá osvětlí světlem, které je podobné barvě plamene.
V 17. století se na hrad přistěhoval Petrovský a s ním i jeho loupežnická tlupa. Sužovali zdejší okolí a jejich zlé nájezdy se jim nakonec nevyplatily. Petrovský byl údajně zlý, ješitný a sprostý loupežník. Jednoho dne se se svou bandou vydal přepadnout mlýn, ale mlynář s chasníky je škaredě vypráskali. Aby se mu Petrovský pomstil, vymyslel lest. V převleku za cizince vylákal mlynářovu dceru a tu pak unesl na hrad Kokořín. Druhý den ji chtěli useknout ruku a poslat ji zpět do mlýna pouze za výkupné. Jedna stará paní, která dělala loupežníkům hospodyni, se nad dcerou mlynáře smilovala a v noci, když všichni spali, ji propustila domů. Do zástěry ji dala trochu hrachu. Jak utíkala domů, trousila za sebou hrách a tak mlynář s dalšími ozbrojenci našli loupežníkův úkryt a všechny do jednoho zabili.
Údajně se za hradem nacházelo i pár mincí. Lidé je zvedli a odnesli, ale nějakou dobu na to se mince objevili za hradem znovu. A poté si lidé všimli, že na stromě visí měšec a z něj se trousí peníze. Kdo jej dal do koruny stromů, dodnes nikdo neví.
Hrady a zámky, kde straší VII. díl: Hrad Kokořín
Autor obrázku: Soubor:Kokorin_letecky_pohled.jpg, licence: Creative Commons