Etikoterapie je léčebný systém vycházející ze vztahu mezi tělesným zdravím člověka a jeho mravním stavem. Využívá tak morálky a víry, kterou v sobě člověk má. Jde o psychoterapii, která se snaží zjistit mravní stav duše a zhodnotit vylíčené události ze stanoviska mravního zákona. Situací zcela nezaujatý etikoterapeut se snaží nabídnout jedinci duchovní vhled do jeho životní situace.
Základem této terapie je však klient, který se rozhodl převzít zodpovědnost za sebe i svůj život. Terapeut je tak jen pomocníkem, který nastavuje klientovi zrcadlo a napomáhá mu s pochopením souvislostí a nacházení místa, kde se odklonil od zákona lásky a jednoty.
Cílem této terapie je zbavit člověka způsobu života, který vedl k jeho nemoci a problémům. Základem této terapie je především práce sama na sobě. Etikoterapie se také snaží uzdravit pošramocené a nemocné vztahy sami k sobě i druhým lidem. Nemoc je tak z tohoto pohledu otiskem duše a především jejich negativních pocitů. Takové negativní pocity, které se podepisují na našem zdraví je zejména zloba, křivda, závist, nenávist, lítost, trápení se pro jiné a strach. Proto, když onemocní duše, onemocní také tělo.
Dosáhnout zdraví těla i ducha se dá dosáhnout střídmostí a mravností. Lidé se musí naučit žít se zásadami svého svědomí.
Dary, které dostaneme, když přicházíme na tento svět, přestáváme vidět a vnímat postupem času, kdy žijeme v tomto světě a musíme se naučit vyrovnat s různými úskalími tohoto světa. Přebíráme mnohdy společensky dané vzorce chování a zapomínáme na to, co je opravdu v nás. Právě cesta etikoterapie vede člověka ke změnám myšlení, zvyků a přivádí ho k podstatě jeho bytí. Pomáhá vidět příčiny a souvislosti, které naše myšlení ovlivňují.
Etikoterapie v přehledu:
- Etikoterapie I.: Historie terapie
- Etikoterapie II.: Jiný druh léčby
- Etikoterapie III.: Prevence onemocnění
