Dýně]S příchodem podzimu a chladného počasí přichází i doba, která je věnována obzvláště jedné velké zelenině – dýni. A ne nadarmo. Dýně je totiž velice zdravou pomocnicí obzvláště v době nepříjemných mrazíků.
Dýně je oblíbená hlavně za českými hranicemi a je to trošku škoda. Postupem času si však už i u nás vybudovává své místo, je to hlavně způsobené přebíráním amerického Halloweenu, kde je dýně naprosto nezbytnou součástí výzdoby, ale také domácích pochutin.
Dýně se dá v kuchyni připravit dle libosti. Může být sladká i slaná. Dýně je zařazena v čeledi tykvovitých. Typickou pochutinou z dýně je americký dýňový koláč, kterému dodává správnou chuť i aroma zázvor, muškát, skořice a vanilka. Další známou pochutinou je i dýňová polévka. Tu lidé uměli připravovat už v dávných dobách a dokázali tak dýni dokonale zpracovávat.
Dýně se v Americe pěstovala už před více jak sedmi tisíci lety. Jde o jednoletou popínavou rostlinu a v kulturách jde o jednu z nejstarších rostlin, která provází lidstvo po celá tisíciletí.
Dýně se skládá především z vody, která utváří dýni z devadesáti procent. Dále dýně obsahuje vlákninu a nízký obsah cukru. Dýně je bohatá i na minerály jako je draslík, sodík, měď, železo, fosfor, hořčík, nebo chlor. Obsahuje mnoho provitaminu vitaminu A. Nejznámějším z nich je beta karoten, díky němu je dýně oranžová.
Vláknina čistí trávicí soustavu. Dýně také působí močopudně, podporuje vylučování toxinů, čímž ulevuje při chorobách ledvin, snižuje hladinu tuků a cholesterolu v krvi, pozitivně působí na imunitní systém, činnost srdce a slinivky břišní. Regeneruje tělesné buňky, kladně ovlivňuje léčení aterosklerózy, revmatismu a dny. Její semínka jsou navíc bohatá na zinek, což ocení zejména pánové trpící potížemi s prostatou.
Podzimní dýňobraní
Dýně obsahuje i vlákninu, ta napomáhá trávicí soustavě. Navíc má dýně močopudné účinky a podporuje vylučování toxických látek. Snižuje hladinu tuků a cholesterolu v krvi a posiluje imunitní systém. Dýně je pomocnice i na posílení činnosti srdce a slinivky. Dýně pomáhá regenerovat buňky a pomáhá pozitivně ovlivnit revmatismus nebo dnu.
Semínka z dýně jsou také velice zdravá a bohatá na zinek. Navíc pomáhá pánům na problémy s prostatou.
Každá dýně je originál, každá vypadá jinak, jinak chutná, má jiný tvar a také jinou barvu. Dýně může mít kromě oranžové také žlutou, krémovou či zelenou barvu. Na slupkách mohou také být různé krovky, pruhy a mohou mít hladký nebo hrbolatý povrch.
Dužina z dýně má obvykle oranžovou barvu, někdy však může mít i žlutou, nebo zelenou barvu. Dýně může chutnat různě, některá po másle a oříšcích, jiná také po bramborách či kaštanech. Některé jsou více či méně sladké. Určitě ne každý druh je jedlý. Některé druhy dýní se pěstují speciálně pro dekoraci.
Nejznámější odrůdou dýně je Hokkaido. Jde o dobře pěstovatelnou dýni, která je nejen dobrá chuťově, ale také se jednoduše zpracovává.
Jak poznáme, jestli je dýně konečně zralá? Podívejte se na stopku. Stopka zralé dýně není hladká, ani zelená, ale ani není zdřevnatělá s prasklinkami. Slupka by naopak měla být tvrdá a matná. Plody by se měly vybírat těžké, lehčí plody jsou plné hlavně semínek a málo dužiny. Pro skladování dýní je důležité nepoškodit jejich slupku ani stopku.
Dýně je vhodná i jako dekorace, nejoblíbenější jako lucernička.
