Štěstí]Štěstí se nehledá, štěstí se žije, přivolává, miluje, přijímá. Všichni jsme dostali do vínku být Šťastný. Náš svět je nedokonalý a náš úděl tu je být Šťastný. Bohové nám dali do vínku štěstí, jen si ho mnozí lidé neumí vzít od života.
Štěstí za vámi přijde samo, ale mnozí ho nevidí, neslyší, protože ho ani slyšet nechtějí. Štěstí je milovat sám sebe, pokud se nemáte rádi, podceňujete se, nenávidíte se, pak opouštíme své štěstí, protože ho od sebe odrazujeme.
Štěstí]Štěstí se nehledá, štěstí se žije, přivolává, miluje, přijímá. Všichni jsme dostali do vínku být Šťastný. Náš svět je nedokonalý a náš úděl tu je být Šťastný. Bohové nám dali do vínku štěstí, jen si ho mnozí lidé neumí vzít od života.
Štěstí za vámi přijde samo, ale mnozí ho nevidí, neslyší, protože ho ani slyšet nechtějí. Štěstí je milovat sám sebe, pokud se nemáte rádi, podceňujete se, nenávidíte se, pak opouštíme své štěstí, protože ho od sebe odrazujeme.
Myslím, že je důležité být svobodný, naučit se žít svou svobodu, být přirozený, sžít se se svým okolím. Naučit se mít se rád, mít rád lidi a mít rád svět. Dle mého úsudku, své štěstí nemusíme hledat, jen ho umět přijmout, je vedle nás. Jen ho přijmout. Nejde hledat něco co je u nás, pak to štěstí překročíme a bloudíme a hledáme něco, co tam není, co bylo u nás. Šťastným vás neudělá majetek, peníze, drogy, alkohol. Štěstí vás udělá jen to, že poznáte sami sebe a o tom to je. Své kouzlo má každý, každá duše ví, že štěstí souvisí s prací ve své duši. Když se podíváte na Indiány, co nemají nic, žádný majetek, dokonce někdy i málo jídla, poznáte, že jsou v podstatě Šťastní. Nepotřebují dovolené u moře, auta, satelity, nábytek, stačí jim být spolu jako velká rodina a mít se rádi. Bohužel, já v poslední materialistické době stále více sleduji, že k pocitu štěstí musíme mít moře peněz a majetku.
Ale dejte si otázku, až zemřu, udělá mě vše, za čím jsem se honil, Šťastného? Bude moje duše Šťastná?
Nebude. Štěstí je ten život, co tu máme žít, prožít ho, mít dobrou náladu a vyvarovat se dní, kdy nám jí chce někdo zkazit. Vezměte si takové bezdomovce, jsou svobodní, nesvázaní majetkem. Žijí přítomnost, neurčují budoucnost, nehromadí majetkovost. Nemají starosti, stresy. Co my? Ráno vstaneme, když nás budík probudí, ač byste mnozí ještě měli potřebu spánku, přetrhneme si ji a musíme jít vydělávat. Na co? Stačilo by nám na základní potřeby. Ale proč se mnozí honíme zbytečně. Sousedi si koupili nové auto, my je musíme trhnout a mít lepší. Proč, pocítíte štěstí jen v okamžiku, kdy jim ho ukážete, je to sekunda. Ale co vám to auto vzalo, za dny, týdny, měsíce štěstí, kdy vás připravilo o svobodu. Svobodu být někde se svými dětmi v lese na houbách, na chalupě, předávat jim zkušenosti, co jste dostali vy od svých rodičů či prarodičů. Dnes už to málokdo dělá, protože i důchodci mají mnohdy dvě zaměstnání. Zamyslete se nad svým štěstím, stačí natáhnout ruku a žít ho.
