Chia semínka]Chia semínka, čtou se čija, jsou semínka šalvěje hispánské a v poslední době se stávají celosvětovým hitem a to zejména v oblasti zdravého stravování. Obsahují také hodnotné živiny a navíc mají bobtnatý efekt. Touto svoji vlastností jsou tak chia semínka zajímavé zejména pro lidi, trpící nadváhou. Chia pochází ze Střední Ameriky a v dobách Aztéků patřila s kukuřicí, fazolemi a amarantem mezi základní potraviny jídelníčku tehdejších obyvatel. Chia semínkům se také přezdívalo potrava běžců. Chia semínka dokážou totiž poskytnout energii a výdrž pro extrémní fyzické výkony.
Chia semínka obsahují mnoho vlákniny, bílkovin a nenasycených mastných kyselin omega 3. Nezanedbatelný je u chia semínek obsah vápníku, železa, manganu, fosforu a zinku. Z vitamínů pak především vitamíny skupiny B, A, C a E.
Chia semínka vynikají svým hydrofilním charakterem. Jsou schopná vázat vodu až do desetinásobku svého objemu. To znamená, že semínka po styku s vodou nabobtnají a vytvářejí hustý gel. Ten gel pozitivně ovlivňuje proces trávení a zpomaluje přeměnu sacharidů na jednoduché cukry. Energie přijímaná potravou se tak postupně uvolňuje a tělem je účelněji využita. Semínka se tedy doporučují při dietách a cukrovce.
Gel, který vzniká po namočení semínek do vody, živí a čistí tělo zevnitř. Využít se dá i při pečení, když nemáme doma vajíčka. Do pečiva místo jednoho vajíčka dáme lžíci chia semínek. Tu však zalijeme asi čtyřmi žlícemi vody a necháme za občasného míchání nasáknout asi dvacet minut. Nabobtnalá semínka můžeme používat i při pečení chleba. Vydrží tak déle vláčný.
Chia semínka se sbírala už zhruba před 3500 lety před Kristem. Semínka byla součástí jídelníčků jak Aztéků, tak Mayů. Slovo chia znamená v mayštině síla. Civilizace před Kolumbem využívaly chia semínka velmi všestranně.
Chia semínka se užívala smíchaná s ostatní potravou, rozmíchaná ve vodě jako nápoj, nebo se mlela na mouku. Lisoval se z nich i olej a přidávaly se i do různých léčebných směsí. Mouka z chia semínek vydržela čerstvá i několik let a sloužila jako zdroj energie při dlouhých výpravách. Aztékové také používali chia semínka jako platidlo nebo jako součást náboženských obřadů.
To, že chia semínka měla i náboženský význam, bylo důvodem, proč Španělé při kolonizaci Jižní Ameriky pěstování chia potlačovali a začali je nahrazovat pěstováním zeleniny a evropským obilím. Chia zmizela ze světa a přežila jen v malých regionálních lokalitách Jižní a Střední Ameriky.
Až v 90. letech 20. století byla chia semínka znovu objevena a díky spolupráci jihoamerických vědců se dnes masově rozšiřuje a to zejména v Argentině, Mexiku, Peru a Bolívii.
Použití semínka chia je velmi snadné a univerzální. Na rozdíl od lněných semínek nejsou tvrdá na skus a není potřeba je tedy používat mletá. Při styku s tekutinou na sebe vážou vodu a vytvoří tak hustý gel. Semínka nemají žádnou specifickou chuť a stávají se tak variabilní pro výrobu mnoha pokrmů a nápojů.
Chia semínka můžete přimíchat do ovocných a mléčných koktejlů, přidat je do jogurtu, musli, pomazánek, cereálních kaší, polévek a dresingů. Při přípravě pečiva zjemňují chia semínka konzistenci těsta dodávají mu vláčnost. Naklíčená chia semínka jsou výborným doplňkem zeleninových salátů.
Chia semínka se v Jižní Americe konzumovala jako tzv. chia fresca, tedy osvěžující energetický nápoj připravený ze dvou až tří lžiček chia semínek a sklenice vody. Po patnáctiminutovém odstátí se nápoj dochutil agávovým sirupem, medem nebo jiným sladidlem, limetkou, mátou a všechny ingredience se následně promíchaly. Nápoj si můžete udělat dnes i vy a je vhodné ho pít například před nebo během náročného fyzického výkonu.
Chia semínka může užívat každý, i děti a kojící ženy. Je to skvělý doplněk stravy pro vegetariány a vegany a také pro sportovce a diabetiky. Také lidé alergičtí na lepek mohou užívat chia semínka neomezeně. Chia semínka jsou vhodné zejména při dietách a při zvýšeném fyzickém i psychickém vypětí.
Doporučená denní dávka jsou dvě polévkové lžíce semínek i přesto, že žádné předávkování nebo negativní účinky nebyli zjištěny. Chia semínka obsahují také kyselinu skořicovou, vápník, železo, zinek, draslík, hořčík, bór, antioxidanty a vitamín A a C.
