Pes – Lord Byron]Canisterapie, složená ze slov canis, což znamená pes a terapie, naznačuje, že se jedná o léčbu pomocí čtyřnohých nejlepších přátel člověka. Historie canisterapie sahá k polovině minulého století, u nás se začíná rozvíjet až v 90. letech.
Proč canisterapie vznikla je více než jasné. Na člověka má kontakt se zvířetem blahodárný vliv a to především pro lidi s postižením, těžce nemocné lidi, nebo lidi ve starším věku. Ve stáří, lidem prospívá, starat se o nějaké zvíře, dodává to lidem elán a energii a navíc se to také stává povinností, pro kterou musí fungovat a mají o důvod navíc, co je drží v dobré fyzické a hlavně psychické kondici.
Nejen canisterapie, ale i jiná léčba pomocí zvířat, například koňmi či kočkami napomáhá ke zlepšení, či uzdravení citových, tělesných či sociálních problémů.
Canisterapie probíhá za pomoci psa s jeho pánem (canisterapeutem), kdy pejsek buď žije v ústavu přímo s pacienty a ti se o něj starají, nebo za nimi pejsek dochází a je s nimi v přímém kontaktu. Canisterapie pak probíhá tzv. polohováním, což jsou určité polohy, které pejsek cvičí přímo s pacientem.
Cílem této spolupráce je působit pozitivně na psychickou i fyzickou stránku pacienta. Jelikož mají psi jinou teplotu než člověk, obvykle až o dva stupně vyšší, různé části pacientova těla jsou při polohování se psem prohřívána. Někdy se pacient nechává obložit i více než jen jedním psem.
Canisterapie se provádí v klidném prostředí, bez rušivých zvuků. Trvá zhruba dvacet minut a výsledek se u pacienta dostavuje zhruba do dvanácti minut. Canisterapie se provádí za pomocí pejsků, které to baví a jsou pro tuto metodu vhodní.
Kam dál?
