Bez černý]Bez černý je nejen krásným a voňavým keřem, ale zejména blahodárným pro své květy. Má však i jiná pozitiva. Pokud si ho vysadíte na své zahrádce, odstěhuje se z ní spousta hlodavců i krtků. Často za to mohou tlející bezové listí, které kvasí.
Pokud přemýšlíte o vysazení tohoto keře na své zahrádce, musíte vzít v potaz, že produkuje hodně pylu. To proto, aby nahradil opylování hmyzem. Hmyz květ bezu totiž nadšeně nevyhledává. Čerstvý květ hmyzu spíše zapáchá, než voní a nemá ani nijak zvlášť sladký nektar. Vůně bezu se rapidně mění až po jeho nasušení.
Pro sušení je vhodné sbírat hlavně květenství, jehož třetina je už rozvitá, ale ne více než polovina. Při vysušení by Vám vypadla na zem většina důležitého pylu, ale květ by se zbavil části účinných látek a většinou i sebe sama. Přezrálý květ při sušení opadá. Po proschnutí květních stopek se kvítka snadno sdrhnou a uschovají v suchu. Měla by mít stále bíložlutou barvu. Při skladování je dobrá i namátková kontrola. Tmavnoucí až černající květ je znamením pro jeho vyhození.
Sbírají se také plody černého bezu, které se buď suší, nebo zpracovávají začerstva. Při sběru květu černého bezu se patrně setkáte i s jeho obyvateli, kterými jsou škvoři. V každém trsu jich může být až dvacet kusů.
Z omytých plodů bezu se často připravuje špičkové domácí víno. To si můžete připravit tak, že cca kilogram plodů nebo bezové šťávy z nich, dáte do demižonu a přelijí se deseti litry vody a dvěma kilogramy cukru. Poté stačí přidat vinné kvasinky a překrýt hrdlo demižonu vatou. Ze začátku bývá kvašení velmi bouřlivé, proto je důležité nechat v demižonu rezervu, alespoň tak 20%. Veškeré plovoucí nečistoty je potřeba první týden dostat špejlí ven, aby se na povrchu nevytvořila plíseň.
Po vykvašení přeléváme čistou část do jiného demižonu a necháme sedimentovat asi rok. Poté přelíváme do láhví a užíváme v malých dávkách při zánětu trojklaného nervu, bolestech nervového původu, migrénách, ischiasu a dalších nervových problémech.
Často se také dříve světlá vína přibarvovala plody černého bezu, aby se mohla vydávat za vína z Portugalska.
Z čerstvých květů bezu černého se vaří také sirup a marmeláda. Marmeláda bývá chutná a zdravá.
Sušené plody černého bezu se využívají k přípravě čajů a k zastavení průjmů. Květy černého bezu obsahují antokyany, které příznivě působí na zrak, ale nevyskytují se v sušených květech.
Květ působí příznivě na nervový systém, dále obsahuje rutin, který dělá cévy pevnějšími a pružnějšími. Květy obsahují také vitamín C a provitamín A.
Květ černého bezu stimuluje pocení a je proto vhodný při horečkách, k jejich tlumení.
Na suchý kašel a astma je nejlepší kombinace květu bezu s květem lípy. I samotný čaj z bezového květu podporuje tvorbu řídkého hlenu, kterým se čistí plíce při kašli, chřipce a jiných nemocech.
Lihové extrakty z květu bezu černého dobře zabírají při zánětech nervů v libovolných lokalitách. Jedná se tedy i o trojklanný nerv, sedací nerv, nervy kolem páteře a pomáhají dobře i na mravenčení rukou a nohou. Vhodné jsou i na bolesti hlavy, migrény, epilepsii, schizofrenii a roztroušené skleróze.
Bezový květ má také příznivé účinky na tvorbu mléka při kojení. Vypadá to, že stimuluje některé žlázy k vyšší aktivitě.
Bezový květ také snižuje hladinu cukru v krvi a přisuzuje se mu i mírný protirakovinný efekt.
Chladný a neslazený čaj se popíjí při žaludečních nevolnostech a křečích a při žaludeční a střevní kolice. Pomáhá i na menstruační bolesti a na migrény. Vlažný neslazený čaj pijeme po šálcích na vysoký krevní tlak a při nemocech ledvin a močového měchýře. Zevně můžeme čaj použít i jako kloktadlo při bolestech v krku a chrapotu.
Květy obsahují silice, slizy, třísloviny, glykosidy, kyselinu jablečnou, valerovou a octovou a vitamín C. Plody bezu černého obsahují cukry, pektin, kyselinu jablečnou, třísloviny a v čerstvém stavu také vitamín C. Ve slupce a v semenech i vitamín A, vitamíny B a kyselinu panthotenovou. Listy bezu černého obsahují pryskyřici, glykosidy, sambucin a velké množství vápníku.