Kde se vzal symbol Vánoc?
Adventní věnec]Nastává předvánoční čas, kdy každý z nás nejen shání dárky pod stromeček, ale zároveň se začíná zajímat o adventní věnec. Někdo kupuje nový adventní věnec, někdo ho teprve oprašuje a další si ho touží vyrobit a tak shání dekorace a větvičky. Další shánějí zase svíčky, které by mohli zapalovat s každou adventní nedělí. Víte, ale odkud se adventní věnec vzal a proč dnes svíčky zapalujeme v každou adventní neděli?
Kde se vzal symbol Vánoc?
Adventní věnec]Nastává předvánoční čas, kdy každý z nás nejen shání dárky pod stromeček, ale zároveň se začíná zajímat o adventní věnec. Někdo kupuje nový adventní věnec, někdo ho teprve oprašuje a další si ho touží vyrobit a tak shání dekorace a větvičky. Další shánějí zase svíčky, které by mohli zapalovat s každou adventní nedělí. Víte, ale odkud se adventní věnec vzal a proč dnes svíčky zapalujeme v každou adventní neděli?
Adventní věnec se stal vánočním symbolem zhruba před 150 lety. Tak jednoduché to však není. V Evropě se věnce ze zelených rostlin využívaly už v prehistorické době. A to ještě před příchodem křesťanství. Zelené rostliny a také svíčky se totiž pro lidi stávaly protikladem zimy. Kruh symbolizoval cestu slunce, ale také věčnost. Pokud to takto opravdu v minulosti bylo, současná křesťanská kultura tento obyčej jen převzala a to někdy kolem 16. století. První novodobý adventní věnec byl však vyroben v 19. století a vytvořil jej protestantský mnich Johann Hinrich Wichern z Hamburku. Ten také založil útulek a školu pro chudé děti.
První adventní věnec měl podobu dřevěného kola od vozu. Jeho dějiny nás tak vedou až do těch nejnižších sociálních vrstev obyvatel Hamburku. V roce 1839 poprvé pověsil Johann Hinrich Wichern před Vánocemi od stropu útulku dřevěný kruh se svícemi. Po obvodu bylo 23 svící, 4 velké a bílé a 19 malých červených. Každý den byla zapálena jedna svíce a to až do Štědrého dne. V roce 1851 byla poprvé vyzdobena celá jídelna tohoto útulku pro děti a to jedlovými větvičkami. Podle toho byl také zdobený věnec. Tento předvánoční zvyk se poté šířil velmi rychle. Poprvé měli adventní věnec v kostele v Cáchách a měl mít právě oné čtyři svíce.
Červená a zelená barva
Adventní věnec se poté objevil také v protestantském prostředí na severu země a poté také v sousedních zemích. V našem století se poté objevuje tento zvyk v jižní a to katolické části Německa. Pomocí emigrantů se poté adventní věnec dostal až do Severní a Jižní Ameriky.
Krátké dny v prosinci jsou nejtmavějšími v roce. Podle pověstí je to období a čas skřítků, bludiček a bílých paní. Návštěva těchto bytostí měla zajistit úrodu pro příští rok. Věnce, které byly v oknech obydlí a dvorců, měli ukázat cestu těmto bytostem. Adventní věnec je tedy nejspíš opakování jednoho starého zimního zvyku. Zelené větve, které často adventní věnce zdobí, byly v dávných dobách přinášeny do domů a chatrčí. Vonící větve jedlí sloužily přátelským lesním duchům jako útočiště a věnce ze slámy přinášely požehnání a odrážely zlé duchy. Proto se také adventní věnce obvazovaly zlatými stuhami.
Tradiční barva adventního věnce je však červená a zelená. Červená barva má upomínat na krev Krista prolitou za spásu světa a zelená potom symbolizuje život. Pro ozdobu se často užívaly jablka jako plody života.
Dnešní adventní věnec má podobu čtyř svíček, které se zapalují o tzv. adventních nedělích. Můžeme se však i dnes setkat s variantou pěti svíček na adventním věnci, kdy se ta pátá zapaluje na Štědrý den a Boží hod Vánoční. Svíčky mají také své názvy jako je Naděje, Mír, Přátelství, Láska a Kristus. Zapalování svíček na adventním věnci je krásný a dávný zvyk, kterému se podařilo po pádu komunistického režimu vrátit mezi lidové tradice.
