Třezalka]Pro třezalku existuje mnoho lidových názvů jako krevník, děravec, čarovník, svatojánské koření, křížek, dřezalka a jiné.
Třezalka je bylinka, která se dá najít na mnoha místech a je hojně užívána v lidovém léčitelství. Na jejich listech můžeme vidět tmavé červené skvrnky, které mohou připomínat i krev, podle nich dostala třezalka své lidové názvy.
Nejčastěji ji můžeme zahlédnout na loukách v pozdním létě. Právě třezalka tečkovaná se hojně sbírá a využívá v bylinkářství, dokonce i ve směsích čajů.
Výborně působí na deprese, dokáže uklidnit a působí jako sedativum. Pomáhá na nespavost, na pocity úzkosti, melancholie, smutek, stres a žaludeční problémy. Při lehkých depresích dokáže třezalka velice pomoci.
Také pomáhá ženám v klimakteriu a může dokonce nahradit i některé léky, vše ale po poradě s lékařem. Třezalka by se v těchto případech měla ale užívat dlouhodobě 2-3 týdny.
Je známo, že třezalka snižuje působení hormonální antikoncepce a hrozí tak při pravidelném a nadměrném užívání i možnost, že žena otěhotní.
Třezalka, pokud se užívá vnitřně, může působit močopudně a pomáhá očistit tělo a také ledviny. Pomáhá na zažívací trakt, žlučník i játra. Také se užívá jako přírodní antibiotikum a pomáhá bojovat s různými viry.
Z třezalky se také vyrábí olej, který se nanáší na rány a bolestivá místa. Také na otoky, modřiny, nebo sraženiny. Je vhodné ho užívat i na bodnutí hmyzem, nebo na popáleniny. Nejčastěji, se však z třezalky dělá čaj.
Při použití třezalky se může vyskytnout reakce pokožky na světlo, tzv. přecitlivělost. Projevuje se hlavně skvrnami na kůži. Lidé s touto reakcí by se pobytům na slunci měli vyhýbat.
