Jitrocel]Je to vytrvalá bylina s krátkým kořenem a s růžicí přízemních listů, ze kterých několik stvolů. Kopinaté listy zúžené v řapík, jsou celokrajní, nezřetelně zoubkované a 3 – 7 nervé. Květy uspořádané do válcovitého, před rozkvětem zašpičatělého klásku jsou malé a žlutobílé. Plod je dvousemenná tobolka, která se otvírá opadavým víčkem. Kvete od jara do podzimu. Jitrocel je rozšířený v Evropě a v Asii.
Jitrocel]Je to vytrvalá bylina s krátkým kořenem a s růžicí přízemních listů, ze kterých několik stvolů. Kopinaté listy zúžené v řapík, jsou celokrajní, nezřetelně zoubkované a 3 – 7 nervé. Květy uspořádané do válcovitého, před rozkvětem zašpičatělého klásku jsou malé a žlutobílé. Plod je dvousemenná tobolka, která se otvírá opadavým víčkem. Kvete od jara do podzimu. Jitrocel je rozšířený v Evropě a v Asii. V našich podmínkách ho nalezneme hojně na polích, u cest, na lukách a v travnatých příkopech. Někdy se též pěstuje. Užívaná část jitrocelu je list ( Folium plantaginis ).
Sběr a úprava:
List se sbírá od června do srpna, dřív než se objeví květní stvoly. Na sušení je to jedna z nejchoulostivějších rostlin. Snadno se zapařuje a tím pak listy tmavnou. Suší se rychle na slunci ve vrstvách vysokých nejvýš 5 cm nebo při umělé teplotě do 40 stupňů celsia. Po ranní rose a po dešti jitrocel nesklízíme, protože vlhké listy, které jsou pomačkané, rychle černají, což způsobuje glykosid aukubin. Jitrocel se musí uchovávat v suchu a v dobře uzavřených nádobách. Měla by být zelená až zelenonahnědlá. Jitrocel vyžaduje velice pečlivé skladování. Je téměř bez pachu a má mírně hořkou a svíravou chuť.
Účinné látky a působení:
Jitrocel obsahuje hlavně slizové látky, glykosid aukubin, hodně xantovilu, vitamín C, kyselinu křemičitou a látky fytoncidní. Jitrocel je bylina, která je chemicky i farmakologicky málo probádána. Uvolňuje hleny a upravuje stolici. Její účinek je pravděpodobně přeceněn.
Užití:
Užívá se vnitřně z nálevu při nemocech dýchacích orgánů se silným zahleněním, např. při chronickém kataru průdušek, kašli a černému kašli a při poruchách trávení provázeném zácpou. Zevně se užívá ve formě obkladů z rozmačkaných listů na mokvavé lišeje a špatně se hojící rány.
Poznámka:
V lidovém léčitelství se užívá také jiných druhů jitrocele, např.: Jitrocel prostřední ( Plantago media L. ), Jitrocel větší ( Plantago major L. ). Semena různých druhů jitrocele se používá k přípravě slizzu užívaného lidově jako projímadlo. Jitrocel blešník ( Plantago pallium L. ) se s úspěchem začal pěstovat ve velkém. Obsahuje nejvíc slizu.
