Čarodějnice]Pro den 30. duben, pro nás všechny smrtelníky nastávají takzvané čarodějnice, nebo také Filipojakubská noc, Valpuržina noc nebo Beltine. Ale co to všechno znamená? Filipojakubská noc se od pradávna slavila hlavně mezi mladými lidmi, ten večer na všech návěštích plápolali ohně a lidé se scházeli k veselici.
Čarodějnice]Pro den 30. duben, pro nás všechny smrtelníky nastávají takzvané čarodějnice, nebo také Filipojakubská noc, Valpuržina noc nebo Beltine. Ale co to všechno znamená? Filipojakubská noc se od pradávna slavila hlavně mezi mladými lidmi, ten večer na všech návěštích plápolali ohně a lidé se scházeli k veselici.
Obyčejně se opékali brambory, co se nevešli z jara při sázení do země. Když plápolali ohně, tak mládenci, ve snaze se předvádět, je přeskakovali. Zapalovali se nedometky košťat, to jsou takové zbytky březových košťat co se uschovávali po celý rok, právě na tuto příležitost.
Ale co je důležité, toho dne se věřilo na pověry. Mládenec nesměl po černé slepici hodit kamenem, nebo nakopnout černého kocoura. Ten den se čarodějnice přeměňovali ve slepice a kocouři, aby na sebe nalákali právě mládenci. Pokud ji nějak nařknul, nebo i poranil, proměnila se večer zpět v čarodějnici a milého mládence unesla do vzdálenějšího lesa. Tam, na velkém palouku, se ten večer sešlo i třicet čarodějnic. A za trest se všemi musel onen mládenec tancovat celou noc. S ranním zakokrháním kohouta tento rej čarodějnic skončil.
Mládencovi, utahanému k smrti, trvalo někdy i tři dny než se dopotácel domů. Jak se říká: „pro takovou čarodějnici, je mladé masíčko, mladé masíčko“. Tak pozor mládenci, jsme na vás připravené.
