Již dávné kultury chápaly smrt ne jako konec, ale jako přechod do jiné dimenze, z jednoho života do druhého. Měly ke smrti úctu, do hrobů svých blízkých dávaly různé věci, které by jim mohly pomoci v jejich posmrtném životě, nebo které by mohli potřebovat.
V 70. letech se začíná uskutečňovat výzkum v této oblasti, v oblasti okamžiků blízkých smrti. Je stále více lidí, kteří zažívají klinickou smrt, ze které se zázrakem vzbudí a popisují tak barvité a podobné události, které vědce nutí přemýšlet, o tom, co se v okamžiku umírání, děje s našim vědomím.
Nejznámějším člověkem, který NDE proslavil ve svých knihách je definitivně spisovatel a lékař Raymond A. Moody, který se věnoval otázkám klinické smrti a snažil se přijít na to, co se děje v okamžiku smrti s lidským vědomím. Dával dohromady výpovědi svědků, pacientů, kteří barvitě popisovali události, které nastaly krátce po tom, co se nacházeli uprostřed klinické smrti.
Klinickou smrtí, se označuje stav, kdy lidské tělo neprokazuje jakékoliv známky života, přesto po nějaké době se život do těla vrací a tělo vykazuje všechny životní funkce. Typickým příkladem je operace, při níž pacient přestane dýchat, přestává mu bušit srdce a doktoři se ho snaží oživit. Po určité době ho resuscitují a pacient přežívá.
V této chvíli mohou nastoupit NDE, tedy situace, kdy pacient vidí své tělo a doktory, kteří jej oživují, jakoby z vrchu, vidí vystupování ze svého těla, procházení tunelem, setkávání se zemřelými blízkými, či navštěvuje úplně jiná místa, dokonce se mu můžou zjevit i různé náboženské postavy. Někdy pacienti popisují hudbu, jindy jiné zvuky, které je doprovází, nebo jiná zjevení. Poté se vrací znovu zpátky do svého života a jejich tělo začne opět fungovat tak, jak má.
Tyto jevy podporují mnohé náboženské teorie, že naše fyzické tělo je jen schránka, kterému je zapůjčena naše duše a také potvrzuje tezi života po životě.
Zážitky pacientů většinou hluboce ovlivní jejich víru, hodnoty a smýšlení o životě samotném. Pro některé jsou to hluboké zážitky, jiní si například z těchto chvil nic nepamatují. Většina lidí, kteří NDE prožili, popisují blažené pocity, klid, příjemnou hudbu a pocity, jen snad pár procent popisuje negativní zážitky, z kterých se třeba i dlouhou dobu nemohou vzpamatovat. Ne pro každého, kdo NDE prožil, je jednoduché se opět zapojit do svého normálního života, neboť prožili něco výjimečného, něco za hranicí normálního lidského chápaní a o to hůř se zapojují zpět do života, pokud tyto zážitky nebyly zrovna pozitivní.
Nepřehlédněte:
