Záhada]Astronomické znalosti minulých civilizací nedávají mnohým vědcům spát.
Vezměme si například Sumery, jednu z nejstarších známých civilizací, která ovládala velmi dobře astronomii. Položme si otázku, jak mohli Sumerové tyto znalosti objevit. Je zajímavé, že všechny znalosti ovládali hned od počátku své civilizace, tedy téměř před 6 000 lety. Objevili a sestavili mnoho astronomických vzorečků a tabulek, které předpovídaly sluneční zatmění, měsíční fáze a planetární cykly.
Navíc nám předali zkušenosti ze sférické astronomie, včetně rozdělení kruhu na 30 stupňů, příčiny rovnodennosti, poznatky o pólech a horizontech.
Nejzajímavější je však skutečnost, že Sumerové věděli, že Země kolísá na své ose v určitém cyklu, který trvá zhruba 26 000 let. Dosud však nikdo neobjevil, jak Sumerové dospěli k tak přesným údajům. Někteří badatelé se domnívají, že zmiňovaná naleziště spojená s astronomií byla budována jako observatoře bohů.
Většina odborníků však odmítá názor, že by Sumerům poskytla tyto údaje mimozemská civilizace. Prostě to vypadá tak, že astronomické znalosti si tento národ osvojil zničehonic. Prostě se najednou objevily a hotovo. Jenže to je nedostačující vysvětlení, nemyslíte ?
A to jsme ještě nerozebrali nedávno v Čechách vydanou knihu Henochovu, která je plná astronomických údajů a výpočtů drah planet z naší sluneční soustavy. Nemůžeme se potom ani divit, že se tím raději mnoho vědců nezabývá. Ono by se totiž muselo dosti věcí vysvětlovat. Tyhle poznatky nám tak pomalu unikají a zapadají do zaprášených archivů lidských dějin. Místo abychom navázali na znalosti minulých civilizací, tak se snažíme vše nalézt znovu a ze starých národů děláme jen zajímavé učebnicové objekty.
Ať už se tedy znalosti astronomie u Sumerů objevily jakkoliv, tak jedna věc je jasná: naši předkové určitě nebyli zaostalou civilizací. Navíc znali mnohé technologie, které byly vzhledem ke své době daleko pokročilejší a tvořivější než je ta naše.
