Škola Buddhismu]
Théraváda, nauka starších je buddhistická škola, která podle tradice vznikla ihned po 1. Otočení kola dharmy, kterým zatočil Buddha. Théraváda se opírá především o Buddhovy rozpravy, které se zachovaly v jazyce páli. Také je to jediná škola z těch starších, která se zachovala až do dnešních dnů.
Tzv. théravádový buddhismus je dodnes rozšířen a to hlavně v oblasti Srí Lanky, Laosu, Barmy, Thajska, ale také Vietnamu či Malajsije. Théraváda vyznává cestu bódhisattvy, a dokonce i její stoupenci skládají tzv. slib bódhisattvy.
Hínajána v překladu znamená malý vůz. Původně to bylo bráno za posměšné označení, kterým se označovali stoupenci starších škol, kteří měli usilovat pouze o vlastní osvícení. Jediná hínajánová škola v dnešní době, je theraváda. I když toto označení je také sporné. Podle vadžrajánovch textů je hínajána původní Buddhovo sútrické učení, kterí obnáší 4 vznešené pravdy, založené hlavně na morální kázni a to vyhnout se jakémukoliv ublížení jiné bytosti. Dle zmíněné vadžrajány, jsou stoupenci směru hínajány vázáni dokonce slibem zabránit jakékoliv negativitě způsobené buď tělesně, energií, nebo i myšlenkou a tím se tak snažit uvést do praxe učení o pravdě a utrpení.
Vnitřně se Hinajána člení na další učené Šravaků a také učení tzv. Pratjéka Buddhů.
V překladu velký vůz, je to buddhistické učení podle tradice vzniklé po 2. otočení kola dharmy Buddhou, a podle některých škol i po 3. otočení kola dharmy. Legenda vypráví, že se jedná o tak hluboké učení, že nemohlo být pochopeno v době, kdy Buddha žil. Proto dle legendy bylo toto učení uchováno v říši tzv. nágů a později ji na zemský povrch vynesl Nágárdžuna. Podle buddhistických badatelů, Marjána vznikla někdy kolem 1. století našeho letopočtu.
Mahájána hlavně zdůrazňuje ideál bódhisattvy, který ač byl zmiňován ve školách buddhismu, nebyl pokládán za dosažitelný cíl. Podle théravádového pojetí se osoba, která se vydá cestou bódhisattvy, se tím vzdává realizace probuzení, a vydává se tak naopak na cestu realizaci nejvyššího dokonalého probuzení, tedy probuzení dokonalého buddhy, které je možné dosáhnout i v nynějším životě.
Po tomto dosažení, člověk může vyučovat dharmu na zemi, pokud zde byla zapomenuta, nebo i v různých světech. Tato škola Mahájány byla také první, která tvrdila, že takový závazek, by měl převzít na sebe každý, kdo následuje Buddhu, a ne jen pár vybraných jedinců. V tomto učení, také vystupuje spousta bódhisattvů, ke kterým je možno se obracet s prosbami. Součástí tohoto učení je i známý zenový buddhismus. Mahájánový buddhismus se praktikuje hlavně v Číně, Japonsku, Vietnamu či Korei.
Přeloženo jako nezničitelný vůz. Také se používá výraz tantrajána, či mantrajána, je to učení které vzniklo dle tradice po 3. otočení kola dharmy Buddhou. Je to také forma buddhismu, často spojována s tibetským buddhismem. Používá všech metod předchozích směrů, recituje mantry. Nejvyšší učení tohoto směru je obsaženo ve svatých textech (tantrách). Také se tento směr dělí na vnější tantry a vnitřní tantry. Základem tohoto směru je využití všech metod k dosažení probuzení. Považuje se za nejvyšší učení a také tvrdí, že její metody vedou nejrychleji ke stavu buddhy. Praktikující mají neustále spojení s učitelem (lámou).
Nejrozšířenější je tento směr v Tibetu, Nepálu, Bhútánu, Mongolsku a také v části Indie, Číny, či Japonska.
Nepřehlédněte:O budhismu
- Náboženství: Buddhismus I. díl
- Náboženství: Buddhismus II. díl
- Náboženství: Buddhismus III. díl
- Náboženství: Buddhismus IV. díl
- Léčení pomocí zenové meditace
