Velký Budha]Buddhismus je jako náboženství zcela výjimečný svým jedinečným postojem k lidské duši. Tvrdí, že nelze nalézt žádnou entitu duše, s kterou bychom se dokázali identifikovat jako s „já“, například od ostatních náboženství, která tvrdí, že s tělem se rodí i duše, která buď po smrti přetrvává, nebo zaniká. Buddhismus tvrdí, že takové to úsudky jsou mylným důsledkem naší nevědomosti.
Termín buddhismus je mezi buddhisty poměrně čerstvý. V théravádových zemích, je Buddhovo učení nazýváno slovem sásana, tzn. učení. V Tibetu se setkáte s termínem nagä čhö, což znamená náboženství zasvěcených. V Číně říkají buddhismu fo-ťiao, Buddhovo učení, v Japonsku má svůj název jako bukkjó, též Buddhovo učení, nebo bucudó, Buddhova cesta.
V 19. Století se ještě příznivci buddhistických směrů necítili příslušní k buddhismu, jako k univerzálnímu náboženství, které tehdy nesdílelo ani jednotné označení. Poprvé se objevilo slovo Boudhism ve slovníku angličtiny z Oxfordu roku 1801. Roku 1816 bylo změněno na Buddhism v jedné větě v článku časopisu Asiatic Journal. Roku 1829 bylo konečně vydáno první dílo v angličtině, jehož název nesl slovo buddhismus, ale pouze s jedním „d“. Autorem knihy byl Edward Upham. Kniha nesla název The history and doctrine of Budhism, v překladu Dějiny a učení buddhismu.
Až v průběhu 19. století začali postupně mniši mluvit o jediném buddhismu, jako o jednom univerzálním náboženství, aby se mohli chránit proti křesťanským misionářům a koloniálním úředníkům. Co možná mnoho lidí neví, je to, že první pokus o sjednocení buddhismu, v jeden celek, usiloval buddhista ze západu jménem Henry Steel Olcott.
Nepřehlédněte: Budhismus
