Pražský orloj]Naše chlouba a krása Prahy. To je staroměstský orloj. Mnoho lidí na něm po léta pracovali, až vznikl do podoby, kdy je orloj nádherný úkaz hodinového bicího stroje. Astrologové ho milují, protože ukazuje všechny znamení zvěrokruhu. Astronomové ho milují protože, pozadí astronomického ciferníku představuje Zemi a pohled na oblohu. Modrý kruh ve středu plochy představuje Zemi a horní jasně modrá plocha pozadí je obloha nad horizontem. Orloj má tři hlavní části. Nejzajímavější je astronomická část, ukazující polohy nebeských těles. Pod ní je umístěno kalendářové kolo, které v 19. století vybavil malbami malíř Josef Mánes. Kolem astronomické části jsou pak umístěny pohyblivé figurky pro pobavení diváků. Důležitou součástí je také pohyblivé procesí dvanácti apoštolů, kteří se ukazují každou hodinu nad astronomickou částí. / sv. Petr (klíč), sv. Matěj (sekera), sv. Jan (kalich), sv. Ondřej (kříž ve tvaru X), sv. Filip (kříž), sv. Jakub (valcha), sv. Pavel (kniha), sv. Tomáš (kopí), sv. Šimon (pila), sv. Tadeáš (desky), sv. Bartoloměj (kůže) a sv. Barnabáš (svitek). /
Do nedávné doby na něm, ještě pracoval pan hodinářský mistr Otakar Zámečník, ten však skončil před nedávnem a pracuje na něm nový mistr. Co se však stalo! Pražský orloj se zastavil. Před několika dny, jedno sobotní ráno se orloj v šest hodin večerních zastavil. Pověsti praví, že to Praze přináší smůlu. Na Prahu přijde pohroma. Již v minulosti tomu tak několikrát bylo, a jak víte historie se opakuje. Co přijde za pohromu na Prahu? To je zatím ve hvězdách, snad jen Orloj sám ví, co se má stát. Na památku Orloje a jeho tvůrců, snad jen uctíme památku a vzdáme čest lidem, kteří stáli, za jeho stvořením a opravami. Pokud jsem na někoho zapomněla, srdečně se omlouvám. Připojuji pár řádků o Orloji, kterého mám tak ráda, nejenom proto, že ho máme v logu horoskopů, ale proto, že je takový, jaký je. Je to dílo veledílu.
Jednou z nejstarších částí orloje je mechanický hodinový stroj a astronomický číselník z roku 1410. Stroj vytvořil hodinář Mikuláš z Kadaně pravděpodobně podle návrhu Jana Šindela, který se stal později profesorem matematiky a astronomie na Karlově universitě. Dlouhou dobu existovaly spory o tom, kdo vlastně orloj vytvořil. Velmi dlouhou dobu se mělo za to, že orloj vytvořil v roce 1490 hodinář Jan Růže (zvaný také mistr Hanuš) se svým pomocníkem Jakubem Čechem. Pověst hovořila o tom, že Hanuš byl nakonec oslepen, aby již nikdy nemohl postavit podobné hodiny. Kamenická výzdoba orloje je pravděpodobně dílem kamenické huti Petra Parléře, která v Čechách působila do roku 1420.
Další šikovné ruce, které pracovali na orloji: Jan Táborský, profesor University Karlovi Antonín Strnad, který se zasloužil o záchranu orloje a usiloval o jeho opravu, hodinář ŠimonLandsperger, Romuald Božek, konstruktér chronometru, Josef Mánes malíř, Bohumír Číla restaurátor a jeho dcera, akademickou malířkou a restaurátorkou Bohumírou Míšovou-Čílovou , sochař a loutkář Vojtěch Sucharda, a jistě mnoho dalších šikovných ručiček, které však nemáme zaznamenány.
Pověst o mistru Hanušovi
„V pověsti se praví, že orloj postavil mistr Hanuš. Radní ze staroměstské radnice ale dostali strach, že by mohl mistr Hanuš postavit tak nádherný orloj i pro jiné město a proto zosnovali krutý plán. V noci vtrhli do Hanušova domu útočníci a oslepili ho, železnými tyčemi rozžhavenými do ruda v ohništi. Mistr Hanuš se ale dovtípil, že šlo zřejmě o plán radních a tak požádal svého pomocníka, aby ho zavedl k vnitřní části orloje. Pak prý vložil ruku do stroje a orloj zastavil. Dalších 100 let nebyl prý nikdo schopný stroj opravit, díky jeho složitosti.“
„Mistr Hanuš zřejmě na orloji opravdu pracoval. Mohl jím být orlojník Jan z Růže, který orloj opravoval v roce 1490, nebo již sám autor astrolábu Jan Šindel.“
