Hrad Veveří]Pokud tápete, jaký program si naplánovat na víkend, už nemusíte bloumat. Máme ve zvyku odjíždět na dovolenou za hranice naší země, ale i u nás je krásně a existuje tu mnoho míst, které stojí za návštěvu. Jedním takovým místem je i hrad Veveří.
Nachází se pouhých dvacet kilometrů severozápadně od centra Brna, nad zákrutem řeky Svratky. Přesně tam, kde stojí hrad Veveří, se do Svratky vlévá potok Veverka. Hrad Veveří se nachází také kousek od malebného kraje – Pohádky máje. Spojit tak můžete návštěvu hradu i s malebnou krajinou plnou krásných cest.
Hrad Veveří má zvláštní atmosféru. Můžete ho zahlédnout už z dálky, když k němu budete přijíždět a první co vás zaujme, bude dlouhá alej stromů lemující příjezdovou cestu k hradu. Na začátku této aleje stojí malý malebný kostelíček Nanebevzetí Panny Marie obehnaný zdí, který připomíná doby dávno minulé ale zároveň je kostelík zvláštní oázou klidu.
Tento hrad byl dlouho opuštěný, poškozený laickými a nešetrnými snahami o jeho rekonstrukci, která hradu však spíše uškodila, nežli pomohla. Přitom býval hrad Veveří slavnou královskou pevností, residencí moravských markrabat a dokonce byl i několikrát navštíven Winstonem Churchillem a jeho chotí.
Kde však příběh hradu začíná, to dodnes sami historici neví. O jeho nejstarších dějinách mluví pouze romantická pověst o založení hradu. První zmínka o Veveří je z listin vydaných králem Přemyslem Otakarem I., psal se 31. prosinec roku 1213 a v listinách je zmínka o Stephanusu de Weverin, tedy o Štěpánovi z Veveří.
Nejstarší sídlo na Veveří byl pravděpodobně panský dvorec u již zmiňovaného kostelíka Nanebevzetí Panny Marie. Ten se zřejmě už kdysi nazýval Veveří. Veveří se ve 13. století postupně stává správcem okolní krajiny i nově osidlovaných území proti proudu řeky Svratky a stává se tak jedním z nejdůležitějších zeměpanských hradů na Moravě.
Po smrti posledního přemyslovského krále se osudy Veveří na téměř dvacet let ztrácejí ve sporech mezi pretendenty na přemyslovský trůn uprázdněný zavražděním Václava III. Vítězem se tak stal Jan Lucemburský. Jeho vláda však byla poznamenána spory se šlechtou a královou častou nepřítomností v zemi. Hrad Veveří tak zůstával v těchto časech v držení moravské šlechtické representace.
Situace se mění ve chvíli, kdy se do země s titulem markraběte moravského z Itálie vrací mladý Karel, pozdější císař Karel IV. Zpět pod své úřadování získal mimo jiné i hrad Veveří a tak se hrad stává znovu vážným zeměpanským majetkem a zanedlouho je opět základem výkonu panovnické moci nad okolním územím.
Období mezi lety 1349 a 1375 patří mezi zlatý věk hradu Veveří. V této době totiž Moravě vládne markrabě Jan Jindřich Lucemburský. Ten si hrad vybírá jako jednu ze svých hlavních residencí a začíná s jeho výstavbou a přestavěním. Vznikají tak nové paláce a věže, předhradí, hradby a také kaple sv. Prokopa, pro kterou byl objednán i slavný obraz známý jako Veverská Madona.
Později jsou na hradě Veveří vykonávané popravy, výkony soudů ve věci hrdelních zločinů, které byly z Veveří vykonávané nad širokým krajem okolí Brna.
V těžkých dobách husitských válek zůstával hrad Veveří pravděpodobně vždy věrný králi a stál tak na straně katolické. Hrad také nebyl nikdy v historii dobyt a za neklidných časů husitských válek v první polovině 15. století se dodnes na hradě dochovalo zesílené opevnění hradeb a bran.
Na počátku 16. století přechází hrad i panství do šlechtického svobodného držení. V roce 1531 hrad Veveří přechází do vlastnictví rodiny pánů z Ludanic. O pět let později je Veveří prodáno Pánům z Pernštejna a z Lipé. Takto Veveří vystřídá majitelů ještě mnoho. Po složitých prodejích a přecházení Veveří do dědictví se ujímá hradu na šedesát let rod svobodných pánů z Tiefenbachu.
Vlastnictví hradu připadá po dlouhých peripetiích do rodiny Zinzendorfů, kteří hrad Veveří drží nejdéle v jeho historii. Dokázali tak výrazně pozměnit jeho podobu. Postupně se tak hradní paláce upravují do zámeckého stylu.
Panství i s hradem potom přechází do držení rodiny Mundy. Po prodeji Veveří se stává novým majitelem švédský princ Gustav. Ten zde se svou chotí princeznou Luisou Bádenskou zřizuje honosný dvůr a narodí se jim zde dcera Karolína, pozdější královna Saská. Manželství majitelů hradu se však po několika letech rozpadlo a tak se panství ujímá podnikatel Sina. Právě jeho vnučka Helena nechala na Veveří vystavět známé skleníky a park. Po prodeji hradu a dalšímu dědictví se ujímá hradu rod De Forest, který toto panství spravoval z Londýna. Po první světové válce dělá na Veveří správce britský plukovník Rugby. I na Veveří proběhla v té době pozemková reforma, s kterou majitel Veveří nesouhlasil a vedl tak se státem několikaletý spor o majetek. Ten skončil, až když majitel Veveří souhlasil s odstupným a hrad i panství Veveří přešly do majetku státu.
Hrad se stal oblíbeným výletním místem Brňanů a lidí z okolí, dokonce ho navštívil i T. G. Masaryk. Slibný turistický ruch na hradě přetrhla až druhá světová válka. Hrad zabral Wermacht a bylo tu zřízeno rehabilitační středisko pro raněné. Také zde měla svou laboratoř Akademie SS a okolí hradu bylo využíváno pro výcvik parašutistů. Právě pobyt nacistických jednotek je dodnes zdrojem mnohých legend, báchorek a záhad. V nich se často zmiňují zbraně a dokumenty zanechané ustupujícími vojáky. Poškození hradu přišlo zejména na konci války. Průchod armád také způsobil značnou ztrátu hradního mobiliáře. Proto je dnes tento mobiliář doplněn z fondů Konopiště a Křivoklátu.
Velmi nešetrná úprava hradu Veveří nastala na počátku 50. let 20. století. Byl přeměněn na lesnické učiliště, internát a závodní školu práce. Významné a historické fresky byly přetaženy silnou vrstvou omítky. Byly zde zřízeny i WC a umývárny a to přímo v jedné z místností, také se vylévaly stěny betonem a tak hradu tyto úpravy velmi uškodily. Poté se hrad Veveří dostal pod Vysoké učení technické v Brně a to chtělo hradní areál předělat na studentské a kongresové centrum pro potřeby vysokých škol. Z velkého projektu se naplnila jen část, byla položena nová kanalizace a vodovod. Naštěstí byly potom jakékoliv práce pozastaveny, ale i tato nešetrná péče a zásah, hrad velmi poškodily. Momentálně je hrad ve správě Státního památkového ústavu v Brně.
Momentálně se správa hradu snaží zpřístupnit návštěvníkům co nejvíce prostor a zprostředkovat co nejvíce informací o jeho osudu a historii. Snaží se neustále zlepšovat stav zbídačeného stavu hradu, a jeho náprava potrvá ještě dlouhá léta. I tak má však prohlídka hradu co nabídnout a jistě na vás zapůsobí svou jedinečnou atmosférou. Návštěva hradu tak určitě stojí za výlet a navíc je tento hrad velmi fotogenický a to i jeho prostředí, ať už kostel Nanebevzetí Panny Marie nebo okolní Pohádka máje.
