Neslyším, nevidím, nemluvím] Napadlo vás někdy, proč se vlastně lekáme a jaký to má smysl? Mnohokrát se nám v životě stane, že se lekneme a vlastně ani tak úplně netušíme proč. Někdy se lekneme a víme, co je tím důvodem, který nás vystrašil. Někdy se však lekneme, aniž tušíme proč. Je to zcela přirozené a nedokážeme to ovlivnit. Napadá vás někdy spousta otázek, jako například, jestli se takto lekali už naši předci a jaký význam má tento zvláštní jev? A nelekáme se někdy příliš často?
Pokud se někdy leknete, když zazvoní telefon, nebo někdo bouchne dveřmi, jde o běžný jev, který se stává každý den mnoha lidem. Avšak pokud se vám často stane, že se leknete a přitom nechcete a už vás tento jev obtěžuje, může to signalizovat i duševní nemoc.
Lidé, kteří se často lekají a okolí to o nich ví, mohou být často terčem různých vtípků. Lekavost je však přirozená reakce na nečekaný podnět zvenčí. Jde o projev sebezáchovného pudu, který v sobě má vrozený každý tvor na této planetě. Zvířata se lekavostí dávají na okamžitý útěk nebo se vydávají druhou cestou a tou je ztuhnutí a předstírání smrti.
Lekají se dokonce i některé rostliny, kdy se při doteku zachvějí nebo stočí listy. Kdybychom se nelekali, zřejmě bychom tady na této planetě dlouho nepřežili.
Proč je však někdo abnormálně citlivý a leká se takřka pořád? Bouřlivě tak reaguje na každý nečekaný zvuk nebo dotek, zatímco někteří se téměř nelekají? Podle vědců jde o vrozenou dispozici, kde je to podobné jako s prahem bolesti. Někdo ho má vyšší a někdo nižší a vůlí to nelze ovlivnit. Pokud si tedy myslíte, že se někdo leká více než je zdrávo a myslíte si, že by se měl více ovládat, věřte, že za to nemůže. I kdyby sebevíce chtěl, nikdy to nedokáže.
Lekavost je neškodná a zcela normální, přesto může v některých případech být varovnou kontrolkou, která může ukazovat na závažnější problém. V některých případech však může poukazovat na úzkostnou poruchu. Lidé, kteří touto poruchou trpí, však často mají úzkostné sny, nepřiměřeně velké obavy z katastrof, smrti, nemocí a také patologický strach o svoje blízké.
Takoví lidé by měli vyhledat odbornou pomoc jako je psychoterapie, nebo v některých případech i podávání antidepresiv. Někdo může vyzkoušet dokonce i hypnózu. Zvýšenou lekavost však může vyvolat i dlouhodobý nebo akutní stres. Může se jednat o chvíle, kdy čekáte na důležitou zprávu a trhnete sebou při zazvonění telefonu nebo i při jiném nečekaném zvuku.
Nadměrná přecitlivělost k lekavosti se může projevit při déletrvajícím nedostatku spánku, nebo duševním přetížení. Tyto projevy ale vymizí, pokud zmizí příčina napětí.
Při lekavosti dochází i ke zvýšení srdečního tepu a krevního tlaku, proto může být i nějaké záměrné lekání pro zábavu nebezpečné.
Příliš lekat by se neměly ani děti. Ty mohou mít po nějakém nepříjemném zážitku trvalé následky a mohou začít koktat nebo se dokonce počůrávat.
