Síla odpuštění]Sami jistě víme, jak to je příjemné, když nemáme žádné starosti, milujeme a jsme milováni. Láska to je to nejdůležitější, co nás na naší životní cestě může potkat. Pokud, nám ale někdo ublíží a nechová se tak, jak bychom si představovali, nosíme si tuto křivdu a pocit ublížení s sebou. Začínáme trpět výčitky svědomí, zda my nejsme ti špatní a není problém v nás. Navíc s postupem času si v sobě vytvoříme i zlobu a pocity odsouzení daného člověka.
Někdy se chceme i přes hluboké rány, které nám někdo způsobil, přenést. Ale čím více chceme a přejeme si to, tím více jimi trpíme. Jak je to možné?
Zaplétáme se tak neustále do nekonečného sevření a uzavřeného kruhu. Sami si bereme energii našimi myšlenkami a ničíme se zevnitř. Neodpuštění, které v sobě dlouho nosíme, vede jen k nejrůznějším nemocím. Nezapomínejte, že v největším prokletí se také skrývá největší dar. I když to zatím sami nevidíte.
Pamatujte na to, že i Jeho Svatost Dalajlama pravil, že když po něčem velmi toužíme a nedosáhneme toho, je to někdy naše největší štěstí. Často na to však zapomínáme a neumíme brát překážky, jako zkoušky, které nás posunují dál.
Spousta lidí chce odpouštět, ale neví jak. Často se také při hlubokých ranách odpouští jen velmi těžko. Všude v duchovní literatuře se však dočtete, že existují dva základní nápomocné principy. Je to soucit a pochopení.
Nepřehlédněte:
