Dodnes je hrad Bezděz místem, kde na návštěvníky doléhá tajemná atmosféra. O Bezdězu se vypráví mnoho pověstí. Mezi nimi je i ta, která vypráví o tom, že zde mniši ukryli poklad.
Bezděz patří k nejzajímavějším hradům u nás. Dochoval se zcela původní a neprošel přestavbou. K hradu se zachovala i křížová cesta nebo gotická hradní kaple. Věž na Bezdězu má 34 metrů a je odtud krásný výhled do okolí.
Datum založení hradu je neznámé, ale předpokládá se, že to bylo někdy mezi rokem 1265-1278. Jeho zakladatelem byl Přemysl Otakar II. Ten založil i město v podhradí. Bezděz sloužil jako pevnost a reprezentativní sídlo.
K hradu se váže několik pověstí. Jedna je i o tajemné chodbě, kterou se Kunhuta se synem Václavem dostávala do vsi a to v době, kdy byla na hradě po smrti svého chotě Přemysla Otakara vězněna Otou Braniborským. Královně se podařilo z hradu nakonec uprchnout, ale Václav byl vydán své zemi později za velké peníze a několik hradů, které si Oto Braniborský na oplátku poručil.
V okolí Bezdězu vládnou Čertovy názvy. Například Čertova zeď, věž, vrch… I o Bezdězu se mluví v souvislosti s čerty.
Čert měl údajně nabídnout Matce Boží sázku, komu z nich se podaří dříve vystavit do svítání vyšší horu. Čert však podváděl, válel kameny, potahem od sedláka si svážel hlínu a Matce Boží kradl hlínu z její hromádky, když se nedívala. Ráno byl však čert rozčarován. Jeho hora byla menší. Zlostně zadupal do země a utekl do pekelných míst. Čert se prý od té doby mstí tím, že když někdo přijde na jeho horu ve vánočním čase a pokud právě kněz slouží jitřní mši, otevře se lůno hory a dotyčný se propadne do pekla.