S přicházející zimou začíná i období různých předvánočních a vánočních trhů, kde se často zahříváme různými teplými nápoji. Mezi tyto teplé nápoje patří bezpochyby i svařené víno, neboli lidově svařák.
Odkud se vlastně svařák vzal? Budete se divit, tento nápoj, který si mnozí oblíbili, pochází až z dalekého Říma. Staří Římané vymysleli způsob, jak udělat víno horké a chutné pomocí koření. Přidávali do šťávy z hroznů různá koření a to z toho důvodu, že chtěli prodloužit její trvanlivost.
Že se tento způsob opravdu praktikoval, může potvrdit i receptura z kuchařky Conditum paradoxum, která je stará více jak dva tisíce let. Najdete tu přímo recept na výrobu svařáku. Ten dal dohromady starořímský občan a jeden z prvních autorů kuchařek, který se jmenoval Marcus Gavius Apicius. Ten zkoušel různá koření a víno ochucoval například skořicí, hřebíčkem, tymiánem, koriandrem nebo bobkovým listem. Svařák však byl na tu dobu velice drahou záležitostí. Koření bylo vzácné a tak si tento horký nápoj mohli dovolit pouze ti nejbohatší.
Svařování vína bylo v dávných dobách jediným způsobem, jak zabránit jeho zkysnutí. Svaření však mohlo i chuť vína výrazně pozměnit a tak se tento způsob moc nepoužíval.
Postupem času a bylo to právě až v 19. století se konečně podařilo najít ten správný postup, aby se chuť vína nezměnila. Jde o proces pasterizace, kterou vymyslel Louis Pasteur.
Dnes máme několik druhů svařáku a může si ho dopřát opravdu každý. Často jde o kombinaci svařeného červeného vína a bylinného odvaru s cukrem, plátky citronů a koření. Svařené víno se ale dá připravit i z vína bílého. V tomto ohledu se meze nekladou.
Nepřehlédněte:
