Hrady a zámky, kde straší XI. díl: Zámek Červená Lhota

Zámek Červená LhotaPůvodně na místě, kde dnes stojí nádherný zámek v překrásném prostředí, stála tvrz. První písemná zmínka o ní pochází z roku 1465. Teprve až mezi lety 1542-1555 majitel tvrze Jan Kába nechal tvrz přestavět do renesanční podoby a to podle italského stavitele Honse Vlacha.

Omítky tvrze byly natřené na červeno a tak roku 1602 se poprvé uvádí v pramenech Červená Lhota. Název vycházel ze zbarvení omítek tvrze. Až mezi roky 1658-1678 stavební úpravy proměnily tvrz na barokní zámeček, který byl v tehdejší době užívaný jako letohrádek.

V roce 1774 vypukl v okolí zámku velký požár, který zcela pohltil zámecké hospodářské budovy i skladovanou úrodu. Naštěstí však zámek zůstal zcela ohněm nedotčený.

V letech 1841-1863 na zámku probíhala neogotická přestavba. Tu projektovali J. Schaffer a J. Kocáb.

Roku 1901 vznikl nad rybníkem anglický park. Mezi lety 1902-1910 byl zámek opět přestavěn v neorenesančním slohu. Po válce roku 1946 byla na zámku zřízena dětská ozdravovna a od roku 1949 je zámek přístupný veřejnosti.

U Červené Lhoty se stala terčem pověstí zejména proslulá červená omítka. Proč tehdejší majitel tvrze nechal omítku natřít načerveno?

Podle pověsti dcera jednoho z majitelů zámků přestala věřit v Boha a odmítla jít na rodinnou modlitbu do zámecké kaple. Naštvala se a vzala posvátný kříž do rukou a vyhodila ho oknem do vody. Ihned poté se celý zámek otřásl, komnata byla naplněná pekelným zápachem a zjevil se zde čert, který tuto zlobivou dceru odnesl s sebou do pekla. Než ji však odnesl, na stěnu zámku pařátem namočeným v její krvi nakreslil znamení kříže. I když se snažili, toto znamení napsané dívčinou krví nešlo za žádných okolností smýt. A protože to jinak nešlo, celý zámek musel být natřeno načerveno, aby se toto znamení dalo zakrýt.

Kříž má být podle pověsti dodnes nad jedním oknem patrný.

Mapa: Zámek Červená Lhota

Autor obrázku: Kozuch, licence: Creative Commons
SMS Věštba
SMS Výklad / banner